Články / Recenze

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 18.05.2020

Zpěvák, skladatel, scenárista, režisér či herec, málokdo je tak všestranný a renesanční umělec jako Donald Glover. Coby scenárista se podílel třeba na sitcomu Studio 30 Rock, proslavil se rolí Troye Barnese v seriálu Community, své režisérské i herecké kvality pak naplno ukázal v cenami ověnčeném seriálu Atlanta. V hudbě pod pseudonymem Childish Gambino získal zlaté desky za alba Because the Internet a Awaken, My Love! a coby první rapper v historii získal Grammy za skladbu roku se singlem This Is America. Po vydání dalšího úspěšného singlu Feels Like Summer se na téměř dva roky odmlčel a svou nejnovější nahrávku, pojmenovanou podle data uveřejnění na streamovacích platformách 3.15.20., vydal až letos v březnu.

Glover se dotýká námětů, které v dnešním světě rezonují. Tematicky se opírá o obraz dnešní společnosti či blízké budoucnosti, už první píseň Algorhythm předestírá tíživý obraz konzumního, povrchního světa: "So very scary, so binary, zero or one, Like or dislike, coal mine canary, I dream in color, not black and white." Otevírá ale i rasové otázky (“Ooh, my beard long, damn, I look like Jesus, and my shirt is off, ooh, I feel like Fela”), témata nenávisti nebo násilí (“Baby girl, baby daddy, he's had it, The violence, the violence, Cut him up, in the gang, did the same”) a hned několikrát se vrací k úloze muže ve společnosti: “Where are those subtle men? With the decency to might be wrong, Where are those winter girls? Who corrected, say women.” V singlu Feels Like Summer, přejmenovaném na 42.26, se zase obrací k tématu globálního oteplování. Jde o vůbec nejsilnější skladbu, škoda že jí je dva roky starý singl.

Hudebně navazuje na předchozí Awaken, My love!, není však tak doslovnou poctou sedmdesátkovému funku, často si půjčuje futuristické synthové tóny a dunivé beaty. V některých písních připomíná Prince, ale nedosahuje jeho skladatelských kvalit. Po hudební stránce album pokulhává, skladby jsou dlouhé, utahané, a i přes Gloverův velmi dobrý pěvecký výkon se rychle oposlouchají. Ani hostům, mezi kterými jsou například Ariana Grande nebo rapper 21 Savage, se nedaří dostatečně zaujmout.

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy. Childish Gambino v průběhu alba několikrát vybuduje nosnou atmosféru, jen aby ji v následující skladbě zahodil. 3.15.20 tak dokáže na několik poslechů zaujmout díky zvukovým experimentům a texty ponouknou k zamyšlení, nicméně celku chybí jak drzost a naléhavost Because the Internet, tak zvuková propracovanost Awaken, My love! Se svými předchůdci se 3.15.20 může rovnat jen těžko.

Info

Childish Gambino - 3.15.20 (Wolf + Rothstein / Liberator Music, 2020)
spotify interpreta

foto © Shutterstock

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Tomáš Červenka 29.04.2020

Kocovina, rozkousané rty a zbytek třpytek na obličeji; krásnej den. A bude hůř je další sbírkou povídek z pražského světa barevných vran.