Články / Recenze

Smutné zprávy pro vyznavače čisté rasy (Karin Bojsová)

Smutné zprávy pro vyznavače čisté rasy (Karin Bojsová)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 16.02.2019

"Dějiny lidstva neseme každý v sobě. Náš vlastní genom lze číst jako knihu o posledních desítkách tisíc let," píše novinářka Karin Bojsová ve své práci Mých prvních 54 000 let, kterou sestavila z nejnovějších poznatků evoluční genetiky a archeologie. Motivací jí byl zájem o vlastní genealogický strom, sahající až kamsi do prehistorie, kde vznikaly první kultury lovců, zemědělců a později celá indoevropské civilizace.

Bojsová navštívila mnoho muzeí a konferencí a vyzpovídala desítky vědců, kteří došli leckdy i ke kontroverzním závěrům (např. jestli migrace byla rozhodující pro vývoj určité kultury, či nikoli). Cestou se zastavila u Sámů, Basků či na Kypru, rovněž poutavě popisuje první setkání lidí s neandrtálci, dávnou úrodnou zem Doggerland na severu Evropy, která je dnes pod hladinou moře (že by bájná Atlantida?), nebo bojovné Vikingy, kteří jako první dopluli až k břehům Ameriky či byli jedním z národů, který byl u základů prvního ruského státu. Neméně pozoruhodným střípkem k poznání lidské minulosti je i naše věstonická Venuše a lovci mamutů u Brna či proslulá megalitická observatoř Stonehenge. Jedna z kapitol dokonce nese lákavý název První pivo, které kvůli obsahu alkoholu bylo prý zásadním vynálezem lidstva, vedle objevu hudby, keramiky, kola nebo plužního zemědělství. Autorka neopomene ani naše „blízké příbuzné“ psy a kočky, které nás od pradávna následují, zajímavější je ovšem následování koní člověkem, což v důsledku urychlilo šíření genů i kulturních vzorců.

V knize si přečteme i základní středoškolské poznatky, které jsou sice všeobecně známé, ale stále zasahují do těch nejsoučasnějších společenských problémů. Evoluční teorii sice proslavil Darwin, zakladatelem genetiky však byl jeho méně známý současník, brněnský opat Gregor Mendel… Později Stalin zakázal genetický výzkum jako buržoazní pavědu a Hitler zneužil genetiku k rasové biologii, což vyústilo až k eugenice, tedy šlechtění lidí do jediné a dokonalé rasy.

Inspirativní kniha Bojsové potvrzuje názor moderní archeogenetiky, že všichni máme předky v Africe, kteří žili zhruba před 200 000 lety a postupnou migrací osídlili Evropu a další kontinenty. Analýza DNA pak dokazuje mísení napříč kulturami a jejich vzájemné ovlivňování od nepaměti. Smutná zpráva pro ty, kdo by stále chtěli věřit na nadřazené „čisté“ rasy – všichni lidé jsou si příbuzní, bez ohledu na barvu pleti či místní kulturní odlišnosti.

Info

Karin Bojsová - Mých prvních 54 000 let (Paseka, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...