Články / Profily

Anja Plaschg aka Soap & Skin, divoženka z Rakous

Anja Plaschg aka Soap & Skin, divoženka z Rakous

Jarda Petřík | Články / Profily | 17.09.2012

Bylo, nebylo.

Vidím to jako dnes. Po půl jedenácté večer přicházím do „divadelního“ prostoru, který je ten rok na bratislavském festivale Wilsonic pojmenovaný Arena, aniž bych jen tušil, kdo se za podivným aliasem Mýdlo a kůže skrývá. Na ostatních podiích se zrovna nic interesantního neodehrává, tak se těším, jak jednu ze sedaček v hledišti využiju k příjemnému polehávání. Jenže ouha. Uvnitř je po hurónském potlesku naprosté ticho, za křídlem umístěným v pravé části podia sedí malý a hubený oukropeček s havraními vlasy vyčesanými ve stylu Amy Winehouse, přičemž všechny oči ze zšeřelého, zcela zaplněného auditoria směřují právě za klavír. Na něm je kromě plastové lahve s vodou ještě laptop, pomocí kterého doplňuje mladá Rakušanka svůj zpěv a hru na klavír o echa, elektronické škrábance a beaty. Usedám tedy na parkety, kde už také moc místa nezbývá.

A stačí pár minut, abych byl uhranut. Překvapivě čistý a procítěný přednes, zdánlivě jednoduché, ale po bližším seznámení do posledního slůvka propracované a promyšlené texty, které šeptá, křičí či řve do mikrofonu, zcela uzavřená do světa svých komorních balad – a zároveň tak intimně blízká. Na jednu stranu působí křehce a zranitelně, na druhou překypuje neuvěřitelnou energií, plně soustředěná na černobílou klaviaturu, plachá a nesmělá, sama překvapená neuvěřitelně kladnou odezvou po každé písni. Nemluvě o poslední, po které se nakonec, když potlesk stále neutichá, znovu rozpačitě objevuje na podiu a vyjadřuje svůj dík očividně nepřipraveným přídavkem, dojatá k slzám. Patos? Čirá realita. Píše se červen 2008 a nejstarší vydaná skladba Mr. Gaunt Pt. 1000 (najdete ji na minikompilaci Empfiehlt! labelu Shitkatapult o dva roky dříve) zestárne ještě o notnou řádku měsíců, než se v říjnu 2010 postará o hudební podklad v reklamě nejmenované automobilové společnosti a stane se zcela po právu dosud nejznámější písní Anji Plaschg…

  • Divoženka s posmutnělým úsměvem a hlubokýma očima, ve kterých se utopíte jako myš v tůni zapadané listím. Holka z vesnice, kterou jste tajně milovali a chtěli slíbat zármutek z jejích rtů, ale víc než letmou pusu na tvář vám nikdy nedovolila. Jiná krása, kterou obdivovatelé miss čehokoliv nikdy nepochopí. A hlavně hlas, který vás přitlačí k zemi, rozklepe jak osiku a po doznění zanechá jen rozpraskané slané mapy na tvářích. Koncert Soap&Skin je osobní a niterný prožitek s vaším vlastním já, ke kterému jen tak mimochodem hraje na klavír a zpívá čarokrásná indie víla, vokálně rozkročená mezi Reginou Spektor, My Brightest Diamond a sestrami CocoRosieovými. Trochu té Kočičí síly byste v ní určitě našli, stejně jako chladný závan potemnělého Islandu, který je vzpomínán v každé druhé recenzi na debutovou desku Lovetune for Vacuum. Jestli má ale Soap&Skin někde nejblíže k Björk, je to především na koncertech – osobitým přístupem a nonkonformním, až živočišným zacházením s hlasovým fondem, ke kterému nelze zaujmout jiný než vyhraněný postoj.

V jedné jediné skladbě (Spiracle nebo Fall Foliage) dokáže přejít od melancholického šepotu, sektářského deklamování, zpěvu, drsného křiku a řevu až k hysterickému sípání a beznadějnému chrapotu zlomeného člověka. V subtilním těle Anji Plaschg se skrývá netušená energie, kterou nechává vytrysknout právě na podiu.

Stylově je tvorba Soap&Skin zařaditelná do kolonky modern classical s přesahy k experimentálnímu indie písničkářství, na čemž se nic nezměnilo ani po desátém únoru, kdy „naději rakouského alternativního popu“ vyšlo nové, osmiskladbové minialbum nazvané jednoduše Narrow. (Jen tak mimochodem, předělávka legendární skladby Voyage, Voyage od Desireless by si z fleku zasloužila nominaci na cover roku.) Anja Plaschg vystupuje s ansámblem, ale vlastně žádný nepotřebuje – komorní atmosféra, stejně jako možnost soustředění na to nejpodstatnější zaručují stoprocentní uhranutí, které trvá. To moje už skoro čtyři roky. A tomu říkám důkaz místo slibů.

Info

Vyšlo ve Full Moonu #21> / 2012.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2022: Etceteral

redakce 05.05.2022

Trojice umělců prošla mnoha formacemi a spojuje ji vášeň pro jazz a elektroniku i unikátní vizuální estetiku, obrazová stránka je pro její vystoupení klíčová.

Full Moon Stage 2022: The Sweet Release of Death

redakce 02.03.2022

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2022: Inturist

redakce 23.02.2022

Jevgenij Gorbunov je významnou postavou aktuální ruské scény. Na Full Moon Stagi s projektem Inturist vystoupí ve čtyřčlenné sestavě.

Full Moon Stage 2022: Squid

redakce 22.02.2022

Společně s kapelami Black Country, New Road a Black Midi tvoří nejvýraznější trojici kapel pohrdající žánrovými škatulkami.

Full Moon Stage 2022: Health

redakce 21.02.2022

Health představují dokonalé ztělesnění konceptu ‚ubavit se k smrti‛. Hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní. Na Colours of Ostrava, na Full Moon stagi.

Nejlepší texty Full Moonu 2021: Správným směrem aneb Ruská indie scéna

Maria Pyatkina 20.01.2022

Průkopnici ruské indie scény následovali na začátku tisíciletí západní trendy nebo snili o tom, aby prorazili v zahraničí. Poslední desetiletí pozorujeme jiný trend...

Nejlepší texty Full Moonu 2021: Soumrak bohů? The Doors a změna vnímání rockového hrdiny

Michal Pařízek, Karel Veselý 19.01.2022

Jsou The Doors po půl století ještě relevantní? Byl Jim Morrison skutečně někým, k němuž je záhodno vzhlížet?

Nejlepší texty Full Moonu 2021: V záři červeného blesku aneb Polská ženská angažovaná hudební scéna

Sabina Coufalová 18.01.2022

Ačkoli je v hudbě stále dodržována svoboda slova, za veřejné politické akce se nemálo umělkyň a aktivistek potýká s problémy s policií.

Dveře jsou otevřené (Nový ukrajinský rap)

Maria Pyatkina 06.11.2021

Jedním z vrcholů Žižkovské noci 2021 bylo vystoupení patronky ukrajinského rapu Alyony Alyony. Skrze rozhovor s ní nahlížíme pod pokličku tamní rapové scény.

Slast digitálního purismu (Raster((Noton))

Karel Veselý 21.09.2021

Jedno z nejdůležitějších vydavatelství pro experimentální elektroniku posledního čtvrtstoletí oslaví své narozeniny na letošním festivalu Lunchmeat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace