Články / Recenze

Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Další na svý placy. Jedem do válgy.

Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Další na svý placy. Jedem do válgy.

apx | Články / Recenze | 20.04.2013

Realistický válečný žánr se v éře moderního komiksu, datované polovinou 80. let, příliš nenosí. Vrchol popularity zažívala kreslená válka v 60. a 70. letech: zážitky a dojmy z druhé světové byly pořád čerstvé a ani válečné konflikty ve Vietnamu a Koreji nebylo snadné – zejména ne ve Spojených státech – ignorovat. Pomineme-li vlastenecké superhrdiny vybíjející jasně definované zlo jak na běžícím páse (za všechny neúnavný Kapitán Amerika), do lidských tragédií laděné memoáry (Maus, Deogratias, Berlín) nebo nový žánr válečných reportáží (Joe Sacco), neexistuje v současném komiksu silný obraz bitevního pole.

Výjimku představuje Garth Ennis, autor mj. Kazatele a Hitmana. „Komiksový Tarantino“ se s oblibou vysmívá superhrdinům, vyžívá se v parodizování jejich superschopností a když má příležitost, nezdráhá se – coby nadšený student historie a znalec období II. světové války – zahrnout čtenáře technickými detaily, čísly, daty a údaji, které zapomněli už i veteráni. Své znalosti a vědomosti neomezil jen na pepření blockbusterů: v roce 2001 publikoval tetralogii War Stories, o dva roky později přihodil další čtyři povídky, následované výpravným seriálem Adventures in the Rifle Brigade. A od roku 2008 vychází Battlefields, jejichž první tři příběhy se letos dočkaly také českého překladu a luxusní pevné vazby s bonusovým materiálem, to celé pod názvem Bitevní pole, kniha první.

Vydání nabízí tři příběhy, tři odlišné pohledy na válku, tři různé vizuální stránky a postupy. Tankisty nakreslil Carlos Ezquerra, Ennisův dlouholetý spolupracovník, a souznění autorů je znát. Jde o nejodlehčenější povídku v knize – tak odlehčenou, jak jen bitva o Normandii může být – a kromě čítankové ukázky vojenské mizérie podstrkuje i typický Ennisův humor. (I překladatel Martin Verner odvedl kus práce: „Stiles mé méno, ále vy buzny mi můžete řígat desátníg. Šofír, ge gniplu a vzhůru dál. Vy další na svý placy. Á něgdo mi dá sluchátga, chlapígovi venku ulítly i s gebzou.“) Nenechte se mýlit, Tankisti nejsou zábavné čtení, byť chlap, namotaný v pásech tanku, je představa až příliš bizarní na to, aby její kreslená verze dokázala děsit.

Noční čarodějnice (v kresbě Russe Brauna) jsou inspirovány příběhem sovětského ženského bombardovacího pluku, kterému jednotky Wehrmachtu přezdívaly Nacht Hexen. V kulisách východní fronty rozehrává Ennis dvě dějové linie: příběh mladého německého vojáka Kurta Grafa a, na druhé straně barikády, milostný vztah pilotky Anny Charkovové a majora Lukina. S ženskýma a jejich „ženskýma potřebama“, jak se vyjádřil soudruh major, je ve válce potíž; dokud je ve hře parta chlapů, hrozí jedině to, že se někdo namotá na tankový pás. S ženským elementem je zacházeno úplně jinak a všichni tušíme, jak. Těžko hledat příběh, který by nebyl aspoň trochu na zvracení a který by nevyvolával zhusení a, pokud jste žena nebo feminista, také nepopsatelný vztek.

Což je ostatně velmi dobrá přípravka na Drahý Billy, nejsilnější příběh sbírky, jenž formou dopisu vypráví zdravotní sestra Carrie v úsporné kresbě Petera Snejbjerga. „...i v příběhu Drahý Billy se objevují scény, s jejichž přijetím bude mít současný čtenář problémy, protože sotva uvěří, že by se tohle mohlo kdy stát,“ píše Ennis v doslovu. Pravdu? Čtenář snadno uvěří, že se to mohlo stát; velmi pravděpodobně se to totiž také stalo (byť Ennis se skutečnými událostmi inspiroval velmi volně) – a tohle vědomí mrazí. Přestože se zdánlivě jedná o lovestory, Carrie rozhodně není žádná Agnes von Kurowsky, a množství nenávisti a chladné pomstychtivosti, které dokáže generovat, je neuveřitelný. Až se přistihnete, jak vůči charakteru a počínání hrdinky vršíte pohrdavé antipatie, ale především je vám z toho všeho strašně smutno.

Bitevní pole není žádná Četa, Apokalypsa ani Hemingway, ale nedá se mu upřít veletoč emocí a přirozené vtažení do děje, kde přitom nefiguruje – navzdory autorově trademarku – nic superzábavného. Garth Ennis, ač z Belfastu ročník 1970, dokazuje, že seriózní válečný žánr v komiksu, narozdíl od jeho hrdinů, ještě není mrtvý.

Info

Garth Ennis - Russ Braun - Carlos Ezquerra - Peter Snejbjerg
Bitevní pole, kniha první (Noční čarodějnice, Drahý Billy, Tankisti)

překlad Martin Verner, BB/art 2013
www.bbart.cz/katalog.asp?id=2780

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace