Články / Recenze

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ | Články / Recenze | 18.09.2020

OHODNOŤTE DESKU

Owena Palletta som videl za podivuhodných okolností naživo pred mnohými rokmi v košickej Tabačke. Vedel som o ňom akurát to, že je to „ten týpek čo hral s Arcade Fire“. Na stagei spôsobil doslova spúšť, loopoval si husľové slučky, klavír aj gitaru, a celé to pretkal sugestívnym pesničkárskym feelingom a nenaliehavou melanchóliou. Vystúpenie v dynamike nepoľavilo ani na chvíľu, a to aj napriek tomu, že Owen stál na skromnom stageiku sám. Pre pár desiatok ľudí, čo tam boli so mnou, by tento multi-muzikant vypustil aj dušu.

Jeho najnovší album Island obsahuje všetky elementy daného koncertu s tým, že na pomoc mu prišiel London Contemporary Orchestra. Určitá nenútenosť sa piesňami zakráda aj tu, s miernou dávkou minimalistickej klasickej nadnesenosti v prevažne akustických, klavírnych a gitarových kompozíciách. Ak sa sem-tam objavia bicie, fungujú skôr ako výrazový prostriedok než ako súčasť kostry skladieb. Výnimkou je A Bloody Morning, v ktorej počuť výraznejšie crashe a hravú klavírnu tému s najciteľnejším popovým presahom.

Na rozdiel od dávneho koncertu, albumu chýba pomyselná miera napätie aj určitej invencie. Nápady ale nie sú nosníkom Owenovho v poradí piateho albumu. Tým je všadeprítomná hutná atmosféra, nálada nasiaknutá rôznorodými emóciami. Pesničky sa lenivo prepletajú a hypnotické, jednotvárne ale nežné Pallettovo vokálne frázovanie upevňuje všadeprítomný a sofistikovane vystavaný meditačný mood. A niet divu: „This emptiness is a gift, I'm free to write the future, an empty man undefeated“ z krajne folkovej skladby Transformer hovorí jasnou rečou. Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla – vďačnosť aj fragmenty lákavého neznáma.

Za vrchol albumu považujem pieseň Fire-Mare. Ak táto skladba spĺňa parametre nadnesene znejúceho žánru „baroque-pop“, potom sa s radosťou stávam jeho nadšeným fanúšikom. Jednoduché akustické kilá kmitajúce tam a späť na pomyselnom metronome, uzemňujúce slákové pozadia a vokál nasiaknutý prekvapivou, ale o to viac potešujúcou nádejou. Takéto prekvapenia môžem.

Info

Owen Pallett – Island (Domino, 2020)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.