Články / Reporty

Sophia, Planety, Dobeška, planety...

Sophia, Planety, Dobeška, planety...

Popluh | Články / Reporty | 04.05.2016

Začnu trošku netradičně – poděkováním. Dominik Zezula sice uvedl Děti mezi repráky již loni, ale já Újezd objevil až před nedávnem. A s ním i pro mě jeden z nejzáhadnějších hudebních žánrů. Slowcore. Když byl poté oznámen koncert Sophia na Dobešce, neváhal jsem. Ne, nic mi neříkalo jméno Robin Proper-Sheppard, Sophia ani údajně legendární The God Machine. V nějakém propagačním textu mi padl zrak na slowcore a bylo jasno. Na tenhle koncert musím jít. Třeba konečně zjistím, co je to zač. Nezjistil jsem. Asi. Moc tomu nepomohlo ani nové album skupiny As We Make Our Way (Unknow Harbours). Byl jsem zmaten tím, že to vlastně zas tak slow není…

Celý večer úspěšně nakopla tuzemská kapela Planety. Zvuk byl přepálený do té míry, že mi půlku první skladby trvalo identifikovat, jakým jazykem se to frontman skupiny projevuje. Byla to čeština. A bylo to dobrý. Rozjetá kytara byla sice možná jedním z důvodů, že bylo tak špatně rozumět, ale co naplat, když to znělo tak dobře. U hlavní hvězdy večera už si zvuk sedl dokonale.

Sophia se do Prahy vrátila po dlouhých sedmnácti letech. Při pohledu na pódium muselo být jasné, proč se o Sophii mluví spíš jako o kolektivu než kapele. Proper-Sheppard byl na komorně osvětleném pódiu obklopen hned čtveřicí mladých hipsterů, kterým při poslední návštěvě Sophie v Praze muselo ještě téct mléko po bradě. Nebo alespoň tahali kačera. V roce 2016 jim ale po bradě teklo maximálně pivo a po boku ostříleného matadora ani netahali za kratší konec. Spíš jeho smutné písně postavené na folkem zavánějící kytaře obalili do progresivního indierockového hávu.

Jak už bylo řečeno, Sophia se do Prahy nevrátila z důvodu nostalgie po matičce všech měst, ale v rámci tour k nové desce. Desce, která je tak boží, že by mohla celá z fleku sloužit jako soundtrack k nejlepšímu teenage coming-of-age filmu 90. let, který nikdy nevznikl. A jak lépe zapropagovat takové album než tím, že ho celé přehrajete skladbu po skladbě hned na začátek koncertu. Teprve poté došlo i na léty prověřené skladby, které svým těžkotonážním zvukem nutily některé z diváků k extatickému vyjádření požitku z poslechu v podobě extravagantních tanečních kreací.

Sophia zkrátka do Prahy, do solidně zaplněné Dobešky se slušným poměrem členů českých alternativních kapel na metr čtvereční v publiku, přivezla jedno z alb roku a ještě ho s přehledem odprezentovala celé. Tajemství slowcore zůstalo zachováno, snad jen že je to krásně smutná hudba. A tak trochu hudební oxymóron.

Info

Sophia (uk) + Planety
01.05.16 Divadlo Dobeška, Praha

foto © žakelýna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.