Články / Reporty

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Vendula Štrbíková | Články / Reporty | 04.03.2018

Rory Charles Graham známý jako Rag‘n‘Bone Man, zpěvák a autor z britského Uckfieldu, vyrazil na světové turné k debutovému albu Human, jehož titulní singl ho v roce 2016 proslavil. Loni posbíral hned několik cen, včetně Ceny kritiků BRIT Award a BBC Music Award za nejlepší album roku, a na své pokračující šňůře se zastavil i v beznadějně vyprodaném Foru Karlín.

Jako první se na pódiu objevil rapper Thales s DJem a netrpěliví diváci si vyslechli téměř nepřetržitý půlhodinový proud slov. Pak se představila vycházející R‘n‘B hvězda se soulovou duší Grace Carter. Dvacetiletá londýnská rodačka své vystoupení zakončila svým hitem číslo jedna Silhouette, ale má co nabídnout i v dosud neznámých písních. Publikum se díky ní probudilo z rapového deliria a nechalo se omotat skromným projevem a hlasem připomínajícím Rihannu.

Minutu po deváté se objevil na pódiu Rag’n’Bone Man obstoupen kapelou, ve které nechyběly dechy ani doprovodná zpěvačka v pekelně přiléhavých kožených kalhotách. Nadšení z příchodu drsňáka se sametovým hlasem prořízlo intro skladby Tell’em Like It Is, následované skladbou Wolves a věrní fanoušci roztáli. Následovaly tři rychlejší songy Ego, Your Way Or the Rope a The Fire, takže svou polohu si každý mohl najít hned zkraje setu.

Za kapelou vytanulo černobílé komiksové pozadí s desítkami „humans“ a celý koncert vizuálně doprovázela barvitá světelná show. Než se publikum stačilo pořádně rozhýbat, přešla kapela k výraznějším kytarovým riffům v singlu Hard Came the Rain a Grahamův naléhavý hlas dominoval i v dalších bluesových skladbách. Před „vražednou“ písní Lay My Body Down si usměvavý rapper nechal rozsvítit celý sál a svěřil se, že byl před koncertem velmi nervózní, a dokonce předchozí noc ani moc nespal. Prý to tak má pokaždé, když hraje někde poprvé. Dramaturgie skladeb, souznění s kapelou i vřelost principála si vysloužila nadšení publika narůstající s každou další písní.

Všichni, kdo čekali na největší hit, se dočkali po songu Guilty, který byl překvapivě oblečen do perfektně padnoucího ska kabátku. Hymnická skladba Human zas přitlačila na reggae strunu, aby Graham, přerušen bouřlivým potleskem, vyšvihl rapové sólo, jímž dokázal svou jedinečnost. Ještě nedozněl poslední tón a rapper stál na pódiu sám a korunoval show „a capella“ singlem Die Easy. Aniž by si vychutnal potlesk, odešel do zákulisí a nechal bouřící diváky doufat v přídavek. Ten naplnily skladby Hell Yeah a Bitter End, ale o hořkém konci nemohla být řeč. Rag’n’Bone Man se láskyplně rozloučil, popřál všem bezpečnou cestu domů a slíbil, že se vrátí.

Info

Rag’n’Bone Man (uk)
2. 3. 2018 Forum Karlín, Praha

foto ˆ© Marie Strnadová (musicserver.cz)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.