Jakub Koumar | Články / Recenze | 14.03.2014
Celý náš život provází polarita, u níž můžeme jen těžko určit její hranice. Abychom se ale z nejistoty nezbláznili, rozlišujeme ji pocitově. Rozum a cit, vášeň a chlad, drama a komedie. Jen čas od času si uvědomujeme, že rudá a modrá v našich životech má obemykající purpurovou ozvěnu.
Sousedi taky objevili zdánlivě protikladné nálady. Drmolící kytaru à la El Ten Eleven a melodramatičností poněkud deformované violoncello. Oba vmotáni do osnov post-rocku, jazzu a experimentálního folku. Oba spleteni dilematem Mozart – Beethoven. Hravost a dramatický moment. Oba elementy jsou šikovně rozpitvané v hodinové stopáži plné jímavých kytarových melodií. Díky jejich nenápadnosti si ani neuvědomíte, že je deska v trapu. Abyste ale během cesty nezapadli oběma nohama do banality, přimíchávají příležitostné exploze cella i snítky ambientu. Občas (ale opravdu jen občas) tlusté struny brunátní po vzoru Havlových a čitelným inspiračním zdrojem jsou i hloubky Dunaje. Cello často překrývá kytaru, což je někdy dobře a odvrací to dojem z fádnosti, někdy zase na škodu, protože s sebou do bručícího světa bere i zajímavě roztěkané téma.
Krom toho, že si Karel Žďárský a Martin Petřina pozvali Dorotu Barovou, jež protentokrát odložila cello a rozezněla hlasivky, osadili Sousedi své ubikace dalšími hosty. Bicích se ujal Tomáš Čížek a Martin Kaberle podpořil cello jeho malou rozmrzelou sestrou – violou. Recitované texty ceněného básníka Ladislava Puršla si zasluhují své místo v bookletu s poctivě naladěnou typografií. Jejich obsah se bohužel poněkud skrývá v mlhovinách, slušela by jim dominantnější pozice, například v podobě mikrosbírky provázané s grafikou korespondující s jinak výtečným coverem.
Niterně rozevláté verše úplně nesouzní se stavbou písní, jejichž konstrukce je hmatatelná a ostře vyrýsovaná. Daná promyšleným a uváženým kupením looperů a efektů. Kytara vytváří složitou strukturu hvězd na obloze a violoncello je propojuje. Vznikají zvuková souhvězdí, hudební carmina figurata. K jejich rozrušování není třeba velkého úsilí, stačí přijít s písní jazzevec… totiž Jezevec Ferda a rozkousat je vrtošivým jazzem, jindy je obalit zvukovou hmotou nebo rozdrobit mnohonásobky opakujících se riffů. Nikdy ale nepřijdete o kontakt. Neztratíte přesvědčení, že Sousedi pečlivě rýsují ze dvou pólů něco, co je vám naprosto přirozené. Kontradikce i jednota duše a mysli.
Znáte rčení o přitažlivosti protikladů, Sousedi na první poslech možná vyvolávají podobný dojem. Jenže brzy budete muset přiznat, že je obtížné oddělit jejich dramatičnost a konejšivost. Že vytvářejí neustále se ovlivňující kontinuum. Že protiklady neexistují.
Sousedi – Purpura Echo (Polí5, 2013)
http://poli5.bandcamp.com/album/purpura-echo
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.