Články / Profily

Skylar Grey – kam s ní?

Skylar Grey – kam s ní?

Lenka Marie | Články / Profily | 09.07.2013

Holly Brook zabila to, čím byla, aby se proměnila v komerční kopii Lisbeth Salander. Vzápětí odložila vydání desky, zmizela, nahrála diskotékový elektro singl a vrátila se jako špinavá blondýna propagující sponzory.

S Marshallem Mathersem, aka Eminemem, nahrála diskutabilní singl C’mon Let Me Ride, který znechutil většinu jejích původních fanoušků a i některé další. Kritika byla pochopitelná, laciný pouťový popěvek s několikavteřinovým hostujícím rapperem se diametrálně odlišoval od klavírních balad a lehce jazzových písní, které vydávala jako Holy Brook. Většina příznivců měla nakonec radost, že se jí daří prorazit a začíná se hudbou živit, ale proč zrovna hloupý sexuální rádoby vtipný sprostý song pro děti?

Další singl z alba Don’t Look Down, které mělo původně vyjít už na podzim v roce 2011, byl Final Warning. Píseň doznala značných změn od původního klavírního zvuku, které jí ale prospěly a zakrývají fakt, že textově není nejsilnější. Výhrůžky typu „going to the kitchen, coming back with a knife“ a „someone’s gonna get hurt, and it’s not gonna be me“ nejsou zrovna vizitkou vyzrálosti. Zpěvačka byla z finální podoby nadšená a podle ní byl tohle přesně ten zvuk, kterého chtěla docílit. V klipu se z domácí rozepře s nožem stal krátký hororový snímek, který obrazem zakrývá slabý text. Písnička není singlový materiál a je otázka, jestli nebyla rychlou úlitbou fanouškům původního stylu zpěvačky. Oficiální video nesbíralo shlédnutí na youtube zdaleka tak rychle, jak by si producenti představovali, a celý příběh byl velmi odlišný od předchozího singlu a komplikoval už tak nesrozumitelnou image Skylar Grey.

Její přerod v něco silného a temného, který mělo dokumentovat video Dance without You, písnička, která se na album nakonec vůbec nedostala (!), se asi ne zcela podařil. Po vydání původně titulního singlu Invisible (také na novém albu nenajdete) totiž zpěvačka rychle ustoupila do pozadí a přestala s propagací alba, které původně neslo název Invinsible. Název později opustila, protože jazyková hříčka všechny mátla a nedávala úplně smysl. Oficiálně uvedla, že si podobou desky není jistá a že je potřeba na ní ještě zapracovat.

Pak se ale vrátila s novou vizáží a postojem. Kam zmizela ta „nezranitelná“ Skylar Grey, kterou si vybájila? Co znamená tenhle redneck postoj, o kterém tvrdí, že jí je vlastně bližší a že tohle je opravdu ona? I když měla černé havraní vlasy, tmavé líčení a přidrsnělé oblečení, byla v rozhovorech upřímná a milá. Teď propaguje komerční aplikaci na videa, je ověšená lesklými cool náhrdelníky a její oblečení je možná redneck, ale velmi drahý design redneck. Příklon k hip hopu je srozumitelný, právě spolupráce s hip hopery ji proslavila, ale nejsem si jistá, jestli je Eminem ideální producent celého alba.

Kdo si ho koupí? Fanoušci Eminema? To asi těžko. I když se proslavila psaním chytlavých refrénů pro mainstreamový hip hop, její hudba je jinde. Love the Way You Lie, I Need a Doctor, I’m Coming Home a Words I Never Said jsou její nejslavnější písničky, ale v té první ji nahradila Rihanna, v klipu k I Need a Doctor se kdoví proč vznáší figurantka, ve třetí se pro jistotu ženský faktor neobjeví vůbec, i když Skylar může těšit, že napsala tu lepší část songu. A u skladby Where’d You Go už si nikdo nevzpomene, že tam něco zpívala. Zaujala hlasovým projevem, který není tolik podpořený technikou, místy připomíná spíš nářek. Je to dobrý základ pro balady, ale co ostatní témata, přece neudělá desku, jak vzlyká u klavíru.

Skylar Grey má potenciál psát chytlavé melodie, ale zatím zůstává na úrovni krátkého refrénu, hiphopového hooku, a písnička jako celek často pokulhává. Písničkářka u klavíru je přitom stejné klišé jako žena u klavíru už od 19. století, kdy měšťanské holčičky cvičily etudy a Chopinovy sonáty. Pro Skylar Grey je na trhu místa dost, ale stále nenabrala směr, kterým by mohla udělat větší zářez do hudební historie, jak se to podařilo neustále produkující Tori Amos nebo depresivní Fioně Apple. Na Tori Amos nemá technicky a na Fionu Apple textově. Významem má blíž k Vanesse Carlton, která kdysi proletěla MTV se singlem A Thousand Miles. Na jednoduchou veselou hudbu je tu Regina Spektor, která mnohé rozčiluje a mnozí ji zase mylně považují za moderní klasickou hudbu, ale o tom jindy. Další silnou klavíristkou je Amanda Palmer, které se může Skylar Grey svým drsným naladěním trochu blížit, ale ta je natolik svébytná, že vytváří jiný žánr, vlastní písničkářský punk. Skylar Grey bude těžko chodit s neoholeným podpaždím a odhalovat genitálie, protože jediný punk, kterého se dopustí, je právě ten vyprodukovaný a zajištěný Eminemem.

Neškodnost v kombinaci se snahou prosadit ji jako komerční interpretku ji může zabít. Lidé jsou zmatení z toho, jak Skylar Grey číst a co od alba očekávat. Ona sama se zdá být vláčená názory producentů a nejistá tím, jak chce, aby její hudba vlastně vypadala. Chce prorazit na velký trh, ale jádro je písničkářské, není popovou interpretkou, není hip hopem, není ani dostatečně výraznou písničkářkou. Je jménem, které se začalo dostávat do povědomí, ale lidi na ni mohou zapomenout stejně rychle, jak ji objevili. Mají pravdu hlasy, které mluví o tom, že by měla zůstat jen skladatelkou a psát pro jiné interprety?

Album už jednou odložené, přejmenované, koncept celý nový. Všechno špatně, vlastně jsem to chtěla jinak. A těsně před vydáním alba chrlí singly a jeden neví, co si o tom má myslet. V červnu přišla Wear Me Out, sympatická skladba, v níž se zpěvačka konečně staví do jiné než baladické polohy, kterou kalí videoklip, zpěvačkou okomentovaný jako „fucking in tents“ – vskutku zvláštní uvedení klavírního popěvku o dospívání a asi opět nová „image“. Ještě v červenci pár dní před vydáním alba přichází White Suburban, příjemná balada, ale opět ne singlová.

Po prvním poslechu alba, které vyšlo dokonce ve třech verzích s odlišnými tracklisty, je cítit kombinaci tří směrů: starších písniček, které prošly výběrovým sítem a odkazují na původní zvuk Holly Brook, hip hopu a pokusu o zcela popovou Skylar. Na iTunes verzi zahrnuté demo Love the Way You Lie prudce kontrastuje s rozjuchanou Eminemovou hitovkou a ukazuje styl, v nějž mnozí doufali. Není obvyklé zahrnout demo na desku v původní podobě (snad jako bonus), a navíc jen na jednu z verzí alba?

Opět „zcela nová“ drsňačka Skylar Grey stojí ve spodním prádle nad pračkou, na které leží sekera, její nový symbol, a v úvodní Back from the Dead se její hlas otevírá v tak silném reverbu, že nevíme, jestli náhodou neposloucháme nové album Britney Spears. Ani ryba, ani rak, plná rozporů, protimluvů a kompromisů, těžko říct, jestli ji album Don’t Look Down pošle někam dopředu. Vyšlo právě včera.

Info

Skylar Grey (usa)
www.skylargreymusic.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Liraz aneb retropop s příčinou

Jiří Moravčík 12.07.2021

Zatímco v izraelském seriálu Tehran hraje zpěvačka Liraz Charhi agentku Mossadu, na pop-rockovém albu Zan dokazuje, jak napínavé může být tajné natáčení s íránskými hudebníky.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Co je to dneska videoklip? (Na vlastní oči: David Kořínek)

Karel Veselý 07.01.2021

David Kořínek (Rafani) současnou hudbu sleduje se stejným zájmem jako umění a to mu dává šanci oba světy, které se v mnohém ovlivňují, zodpovědně srovnávat.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Z okraje společnosti do kulturního kánonu (Grime)

Jakub Šíma 07.01.2021

Prošel cestu, na které dokázal dát hlas lidem z okraje společnosti, aktivizoval je a nabídnul vzory, s kterými se mohli ztotožnit. Grime.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Buď řeznickej pes (Michael's Uncle)

mxm 06.01.2021

Někdy v jednadevadesátém kdosi zazvonil za dveřmi v paneláku uprostřed hornického sídliště... Maxim týrá paměť v rubrice Kult. Michael’s Uncle.

Full Moon Stage 2021: The Membranes

redakce 06.12.2020

Comebacky jsou módou i prokletím posledních let. Jeden takový budeme mít na Full Moon stage na Colours. A bude to nejvíc.

Full Moon Stage 2021: The Sweet Release Of Death

redakce 05.12.2020

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2021: Lonker See

redakce 04.12.2020

Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech. Vyzkoušíme na nadcházející Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: I Like Trains

redakce 03.12.2020

Neúnavný taneční beat a angažované a buřičské texty, to je čtvrtá kapela naší Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: Repetitor

redakce 02.12.2020

Radost z hluku. Srbská formace Repetitor představuje to nejlepší z bělehradské alternativní rockové scény.

Full Moon Stage 2021: Vanishing Twin

redakce 01.12.2020

Chvílemi na riviéře z černobílého francouzského filmu, chvílemi na bláznivé vesmírné stanici. Seznamte se s druhou kapelou Full Moon Stage.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace