Články / Recenze

Spiritualita riffu YOB

Spiritualita riffu YOB

David Vo Tien | Články / Recenze | 05.09.2014

Doom metal nabral druhý dech v devadesátých letech s příchodem stoner/doom metalových kapel jako Sleep, Electric Wizard nebo třeba takových YOB. Black Sabbath jako meditující hašašíni. Pomalé až střednětempé, vláčné skladby, které se táhnou jako hustý dým. Těžko se divit, kolik narážek na hulení v doom metalu po Sabbathech je možné najít. Těžké riffy s heavymetalovými melodie zkroucenými jiným (subjektivně vzato pomalejším) plynutím času nevybízí ani tak k točení řepou, jako spíš k tomu zavřít oči a vydat se do říše Quantum Mystic. Hledání spirituality (v) riffu.

Vyklizení cesty pro vzestup. Lehce naflangerovaná čistá kytara s psychedelickým nádechem. Po chvíli, tedy po minutě dvacet, to všechno začne dunět tak, jako kdyby kytarové vlny měly člověka zatlačit do podlahy, vytlačit jeho duši na astrální výlet napříč galaxií. Mohutný zvuk? Eufemismus. MOHUTNÁ tlaková vlna. Mít i z nahrávky a přes sluchátka takový pocit je magie. Billy Anderson nejspíš doma místo větráků používá stěny přehulených aparátů. Otvírák se stopáží 16:56 s filosofujícím voiceoverem - tohle není background music na cestu do práce, rychlou činnost jakéhokoli druhu nebo pro lidi, co pospíchají tak, že dýchají řitním otvorem.

Time to wake up. What is reality? Obviously, no one can say, because it’s not word. It isn’t material, it’s just an idea. It isn’t spiritual, that’s also an idea. Time to wake up. Úder přichází až nemilosrdně načasovaně po poslední větě. Existencialismus stlačen do riffu. Zvuk kytar zní tentokrát méně disonantně a méně podladěně, hypnotická těžkost s andersonovskou repeticí „někdy je riff tak dobrý, že trvá hodinu“ zůstává. Opakování a ohýbání (časově, melodicky) ústředních motivů spolu s klidnými pasážemi, kde se téměř neslyšně a monotónně opakuje jeden akord a buří basa (Unmask the Spectre), nebo s brnkáním opiového nádechu na dvě struny, kdy se temporální vnímání mění v zastavený čas a posluchač se dostává „někam jinam“, aby zase přišla další rána. Hypnotické i náročné na posluchačovu pozornost, střet agresivní hlasitosti s uklidňujícím bezčasím narušeným další výpadem vedoucímu snad až ke katarzi?

První melodie, co zní bezpečně. První melodie, co nezní jako past, ve které čas stojí a/nebo plyne jako donekonečna se rozpínající karamel. Čas je relativní pojem, strach nakonec taky. Mike Scheidt střídá svůj chraplavý řev za zpěv, smířlivý konec. Změna až téměř neuvěřitelná. Čas probudit se? Odmítnutí světa idejí? Plato, go fuck yourself? Jak říkal objímač turínských koní, kdo chce najít, najde a bude se tvářit překvapeně, že našel.

Info

Yob – Clearing the Path to Ascend (Neurot Recordings, 2014)
www.neurotrecordings.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace