Články / Recenze

Spiritualita riffu YOB

Spiritualita riffu YOB

David Vo Tien | Články / Recenze | 05.09.2014

Doom metal nabral druhý dech v devadesátých letech s příchodem stoner/doom metalových kapel jako Sleep, Electric Wizard nebo třeba takových YOB. Black Sabbath jako meditující hašašíni. Pomalé až střednětempé, vláčné skladby, které se táhnou jako hustý dým. Těžko se divit, kolik narážek na hulení v doom metalu po Sabbathech je možné najít. Těžké riffy s heavymetalovými melodie zkroucenými jiným (subjektivně vzato pomalejším) plynutím času nevybízí ani tak k točení řepou, jako spíš k tomu zavřít oči a vydat se do říše Quantum Mystic. Hledání spirituality (v) riffu.

Vyklizení cesty pro vzestup. Lehce naflangerovaná čistá kytara s psychedelickým nádechem. Po chvíli, tedy po minutě dvacet, to všechno začne dunět tak, jako kdyby kytarové vlny měly člověka zatlačit do podlahy, vytlačit jeho duši na astrální výlet napříč galaxií. Mohutný zvuk? Eufemismus. MOHUTNÁ tlaková vlna. Mít i z nahrávky a přes sluchátka takový pocit je magie. Billy Anderson nejspíš doma místo větráků používá stěny přehulených aparátů. Otvírák se stopáží 16:56 s filosofujícím voiceoverem - tohle není background music na cestu do práce, rychlou činnost jakéhokoli druhu nebo pro lidi, co pospíchají tak, že dýchají řitním otvorem.

Time to wake up. What is reality? Obviously, no one can say, because it’s not word. It isn’t material, it’s just an idea. It isn’t spiritual, that’s also an idea. Time to wake up. Úder přichází až nemilosrdně načasovaně po poslední větě. Existencialismus stlačen do riffu. Zvuk kytar zní tentokrát méně disonantně a méně podladěně, hypnotická těžkost s andersonovskou repeticí „někdy je riff tak dobrý, že trvá hodinu“ zůstává. Opakování a ohýbání (časově, melodicky) ústředních motivů spolu s klidnými pasážemi, kde se téměř neslyšně a monotónně opakuje jeden akord a buří basa (Unmask the Spectre), nebo s brnkáním opiového nádechu na dvě struny, kdy se temporální vnímání mění v zastavený čas a posluchač se dostává „někam jinam“, aby zase přišla další rána. Hypnotické i náročné na posluchačovu pozornost, střet agresivní hlasitosti s uklidňujícím bezčasím narušeným další výpadem vedoucímu snad až ke katarzi?

První melodie, co zní bezpečně. První melodie, co nezní jako past, ve které čas stojí a/nebo plyne jako donekonečna se rozpínající karamel. Čas je relativní pojem, strach nakonec taky. Mike Scheidt střídá svůj chraplavý řev za zpěv, smířlivý konec. Změna až téměř neuvěřitelná. Čas probudit se? Odmítnutí světa idejí? Plato, go fuck yourself? Jak říkal objímač turínských koní, kdo chce najít, najde a bude se tvářit překvapeně, že našel.

Info

Yob – Clearing the Path to Ascend (Neurot Recordings, 2014)
www.neurotrecordings.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace