Články / Reporty

Splynutí punkových velikánů (Vertical Scratchers)

Splynutí punkových velikánů (Vertical Scratchers)

Jana Michalcová | Články / Reporty | 27.04.2014

Dva rytmičáky, kopák a basa. Keď začínali Kontroll v Potrvá, vyzeralo to, akoby pódium nebolo stále pripravené na koncert. Zmenilo sa to, až keď pribehla bratská dvojica a večer rozbehli s dávkou minimalizmu, avšak s maximálnou energiou. Minimálne bolo zloženie nástrojov so surovým neopracovaným zvukom. Maximálna bola snaživosť, keď po každom odohranom akorde padlo pár ďalších kvapiek potu na podlahu. Asi nikto si tam neprišiel vychutnávať virtuozitu či prepracovanosť, a to nie je zle myslené. Kontroll zahrali úprimne, s originalitou a chybičky pri hraní boli skôr úsmevné ako rušivé.

Mierne psychedelickému popu Vertical Scratchers, združujúcemu Johna Schmersala a sanfranciského hudobníka Christiana Beaulieua, predchádzala sakra dobrá história. Schmersal je bývalý člen prelomovej kapely 90. rokov v synth-punku Brainiac, Beaulieu mal kedysi dočinenie s Triclops! a Anywhere. Ich debutový album Daughter of Everything labelu Merge vzbudil zväčša pozitívne ohlasy, čo bol jeden z dôvodov, prečo sa vybrať v utorok večer na koncert v dejvickom Potrvá.

Tak ako zvedavosť fanúšikov z nového projektu mohla na vystúpenie prilákať, mohla aj odradiť. Veteránska hudba alebo ťaženie z bývalej slávy sú - sčasti neoprávnené - výčitky na ich adresu. Wait No Longer. Príhodná otváračka pre tých, čo sa nevedeli dočkať. Po začiatočných zvukoch basy a bicích sa ozval Schmersalov ukvílený vysoký hlas a vzápätí sa na to nabalili gitary a dielo bolo dokončené - splynutie energií dvoch velikánov punku. Neobratné a strnulé zvuky v skladbách ako Memory Shards či Chambermaids nechali publikum chladné a vystúpenie pôsobilo trochu ako generálka. Po chytľavých Kingdom Come či Run Around sa ukázali v lepšom svetle, pridali na dynamike s gitarovým feelingom Kiss, čo na diskovom prevedení nie je počuť. The End nebol koniec. Nasledoval song U Dug Us All s nákazlivou melódiou a Someone ukončoval kompletnú zbierku debutu Daughter of Everything.

Keď sme po skončení odchádzali z klubu, položili sme si otázku, či nie sú príliš starí alebo príliš mladí (záleží od uhlu pohľadu) na takýto štýl. Chýba mi tam inovácia.

Info

Vertical Scratchers (usa) + Kontrol
22. 4. 2014, Potrvá, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace