Články / Recenze

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Společnost mrtvých básníků (a Milan Děžinský)

Valentýna Žišková | Články / Recenze | 20.03.2021

Hotel po sezóně, sedmá kniha laureáta Magnesie litery za rok 2017, Milana Děžínského představuje na poli současné české poezie velmi milé a (pochopitelně) osamělé ohlédnutí nazpět. Čtenáře bere na projížďku poezií 20. století, přičemž tak činí velmi sofistikovaně a nápaditě. Za zmínku jistě stojí i originální formální stránka sbírky, čtenář je nucen k převracení, naklánění, což koresponduje s hravou atmosférou knihy. Básně v ní obsažené vznikaly po dobu dvaceti let.

Koncept sbírky je jasný: vzdát hold velikánům české poezie 20. století. V rámci knihy je několikrát připomínán: jak komentářem samotného autora, tak mottem na začátku sbírky, anebo také zařazením sebe sama mezi „ohlasové, názvukové, anachronické básně“. Tyto sebereflexivní počiny pokračují i v prvních verších sbírky: „Já nikdy nestanu na hoře Tchien-mu/nestihnu uhasit pyžamo Bondymu [..] nespatřím létavé ozdoby – ptáčky kolibříky/nezdržím Ortena na cestě do trafiky/Jen při každém lichém slunovratu/sednu si v lese na vývratu/s mrtvými básníky“

Vyvstává asociace na slavného Párkaře od Josefa Hiršala, Děžínského sbírka je ale v mnohem odlišná. Číst Hotel po sezóně jako jednoduchou, prvoplánovou oslavu české poezie by bylo jistě mylné. Nemáme před sebou totiž sbírku pouhých odkazů spočívajících v banálním zmiňování básníků či užívání jejich nejslavnějších obrazů/obratů, Děžinský sympaticky neopomíná ani formální stránku poezie: veršuje poctivě v pravidelných rýmových schématech, navíc typických pro zmiňované literáty, drží se i dnes opouštěného metra, využívá zvukovou stránku jazyka.

Sbírce bychom křivdili i v případě, že bychom ji vnímali pouze coby sbírku ohlasovou. Přes veškeré vrstvy přiznané i nepřiznané inspirace se totiž Děžinskému daří přicházet i s velmi nápaditými a originálně působícími obrazy „Čí byl ten první výstřel, co zavyl?/Šelma u hranic?/A tahle šelma s terči zřítelnic je podobná zažínající jiskře/na jejímž konci doutná nic“ Popřípadě autorka recenze jen nezná tuto konkrétní referenci.

Kombinuje se zde staré a nové – figury a obrazy, které buď přímo odkazují ke konkrétním básníkům, případně jsou jen typické pro jednotlivé proudy 20. století, se ve verších setkávají např. s termíny jako pluviofil, kadáver a s reáliemi jako indické sweatshopy.

„Snad jsou mé básně jenom pro básníky,“ zní incipit jedné z básní. To je otázka. Při četbě Hotelu po sezóně se jistě znalosti o české poezii 20. století velmi hodí, ale především je to kniha pro ty, kteří čas od času preferují společnost (nejen) mrtvých básníků.

Info

Milan Děžinský – Hotel po sezóně (Host, 2020)
web nakladatelství

foto © Jonáš Zbořil

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Držme se za ruce (Marjari)

Natálie Dvořáková 07.02.2023

Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.

Humor na prvním místě (Queef Jerky)

Martin Šmíd 02.02.2023

Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.

Být součástí něčeho většího (Babylon)

Julie Šafová 01.02.2023

Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: „Když jsi šťastná ty, jsem šťastná i já.“ (Rosalía)

Michal Pařízek 24.01.2023

Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.

Popové vize podle Mount Kimbie

Richard Kutěj 18.01.2023

Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.

Od tanečního parketu k soustředěnému poslechu (Kai Whiston)

Dominik Polívka 08.01.2023

S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem.

Dopisy ze zvuku (Michal Rataj a Oskar Török)

prof. Neutrino 27.12.2022

Agilní vydavatelství Blue Lizard Michala Kořána vydalo jako svůj stý počin pravděpodobně jedno z nejpozoruhodnějších alb letošního roku.

Vesmír, život a vůbec podle Briana Greena (Až do konce času)

prof. Neutrino 23.12.2022

V této podobě je to tedy spíš hra kreativců a jistý druh umění než skutečně aplikovaná věda, i když se odvolává na matematiku.

7krát3, sázka na pop

Riikka Hajman 21.12.2022

Otázkou je, jestli je to správná volba. Když se dobře vyváží s hudební inovací, vznikají hity, ale na albu II je jich jen pár.

Ohnout punkovou matérii (Wire)

Akana 20.12.2022

S přestávkami dodnes fungující a stále relevantní nahrávky produkující Wire se oficiálnímu vydání tohoto bootlegu dlouho bránili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace