Články / Reporty

Spřízněni volbou (Marbot ve Studiu Hrdinů)

Spřízněni volbou (Marbot ve Studiu Hrdinů)

Dominika Prokopová | Články / Reporty | 30.06.2015

Kromě vybraných akčních umělců, talentovaných studentů a vizionářských scénografů, byly každý večer v průběhu všech deseti quadriennálních dní představeny inscenace, coby ty nezajímavější za poslední sezóny. V sobotu večer to byla inscenace holešovického Studia Hrdinů s názvem Marbot, podle stejnojmenného románu Wolfganga Hildesheimera. Už ze samotné anotace k představení bylo patrné, že to nebude snadná podívaná. Beznadějný obdivovatel umění, milující svou matku víc než je zdrávo, vede obsáhlý dialog s J. W. Goethem, který se stal jediným vyvoleným symbolem uměleckého světa první třetiny devatenáctého století, na rozdíl od uměleckých osobností objevujících se v románu.

Michal Pěchouček a Jan Horák. Zavedený tandem, od kterého se srozumitelné a snadno stravitelné činohry nedočkáte. Za to díky jejich představení, které je spíše scénickou filozofickou přednáškou, můžete hloubat až do úmoru. Otázkou zůstává, jestli to vydržíte.

Mladý a fiktivní pan Marbot (Bohdan Bláhovec), zaujat v první řadě uměním a v té druhé slečnou Otýlií (Eva Hacurová). Dvojice, která zcela nenáhodně připomíná Lottu a mladého Werthera z románu Utrpení mladého Werthera. Obšírné rozpravy o barvách, pomíjivosti lásky, nekonečnosti umění a blízkosti smrti, ať už mezi mladým párem, nebo Marbotem a Goethem (Jiří Štrébl), vyžadují maximální soustředění, které vám ale stejně nezaručí, že vyslovenou myšlenku stihnete chytit za správný konec. Jednotlivé postavy se objevují na scéně a promlouvají spíše skrze sebe než na sebe. Každý pohroužen do světa svých vlastních zásadních objevů sdělí to, co potřebuje říct, přičemž se pečlivě soustředí, aby se v záplavě složitého textu neutopil. Marbotova matka (Petra Lustigová) promlouvá o své slabosti a citu k vlastnímu synovi, který vyústil v incestní vztah, lehce nezúčastněně a civilně. Celá inscenace postrádá velká gesta a emoce, hlavním nosníkem je obsah.

Zajímavou součástí představení je scéna, dílo Michala Pěchoučka a Dominika Hejtmánka. Kovový rám na drobných kolečkách, který nese mnoho podob. Hranice. Zrcadlo. Síť. Clona. Pomyslný míč, kterým lze soupeře převézt. A dle dobrých Hrdinských zvyků nechybí ani projekce strohé natolik, aby dobře kontrastovaly s uměleckými veledíly mistrů evropské renesance a baroka, o kterých je (nejen) v úvodu představení řeč. Každá scéna v Marbotovi má svou paralelu ve výtvarném umění. I samotný Marbot působí jako Gill z obrazu J.-A. Watteaua, neví, jakou zaujmout pózu, kam s rukama, uhýbá očima a působí dojmem někoho, kdo by tu snad radši ani nebyl. V hledišti, v roli diváka, jsem bohužel měla podobné pocity.

Info

Prague Quadriennale: Performing Prague 2015
Jan Horák a Michal Pěchouček: Marbot
27. 6. 2015, Studio Hrdinů, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.