Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

Kniha je druhým pokračováním slavné Simmonsovy ságy Zpěvy Hyperionu, která se stala kultovní již během devadesátých let. Kupodivu se zdá být i dnes tematicky i dějově stále svěží a třeba v porovnání s nedávno opěvovanou sci-fi trilogií Vzpomínka na zemi čínského autora Liou Cch’-Sina myšlenkově ani futurologickými predikcemi nezaostává.

Hlavním hrdinou románu je Joseph Severn, kybrid – napůl člověk, napůl umělá bytost se schopností telepaticky udržovat stálé spojení se skupinou poutníků na planetě Hyperion. Ta má sehrát zásadní úlohu ve vysvobození lidstva ze spárů Štíra, obávaného mechanoida ohrožujícího vše živé, který se stal objektem kultického uctívání. Autor barvitě vykresluje mezihvězdnou válku mezi Hegemonií člověka a lidskými Vyvrženci z Technojádra, kteří usilují o finální zkázu lidské civilizace.

Simmons si během let vyzkoušel horor v románech Píseň Kálí či úspěšně zfilmovaném Terroru, ale i detektivky či klasické romány. V Hyperionu jde o vyváženou směs sci-fi a fantasy, která má důmyslnou zápletku i vyústění. Řeší etické problémy člověka a umělé inteligence, jež se může vymknout kontrole, a nastiňuje tak problematiku, která už dnes začíná být ožehavá. Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

V reedici, která vyšla za spolupráce nakladatelství Argo a Triton, je kniha rozšířena o stejnojmennou epickou báseň klasika anglické romantické poezie Johna Keatse, která byla literárním předobrazem Simmonsovy ságy (pokračující pod názvem Endymion). Časově i formálně vzdálená díla dvou autorů se zde protnuly a propojily tak vzdálené historické epochy a pohledy na svět. A stále řeší stejné zásadní věci – co je člověk a jaký je jeho úděl v odvěké kosmické hře dobra a zla.