Články / Recenze

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

prof. Neutrino | Články / Recenze | 26.07.2019

Kniha je druhým pokračováním slavné Simmonsovy ságy Zpěvy Hyperionu, která se stala kultovní již během devadesátých let. Kupodivu se zdá být i dnes tematicky i dějově stále svěží a třeba v porovnání s nedávno opěvovanou sci-fi trilogií Vzpomínka na zemi čínského autora Liou Cch’-Sina myšlenkově ani futurologickými predikcemi nezaostává.

Hlavním hrdinou románu je Joseph Severn, kybrid – napůl člověk, napůl umělá bytost se schopností telepaticky udržovat stálé spojení se skupinou poutníků na planetě Hyperion. Ta má sehrát zásadní úlohu ve vysvobození lidstva ze spárů Štíra, obávaného mechanoida ohrožujícího vše živé, který se stal objektem kultického uctívání. Autor barvitě vykresluje mezihvězdnou válku mezi Hegemonií člověka a lidskými Vyvrženci z Technojádra, kteří usilují o finální zkázu lidské civilizace.

Simmons si během let vyzkoušel horor v románech Píseň Kálí či úspěšně zfilmovaném Terroru, ale i detektivky či klasické romány. V Hyperionu jde o vyváženou směs sci-fi a fantasy, která má důmyslnou zápletku i vyústění. Řeší etické problémy člověka a umělé inteligence, jež se může vymknout kontrole, a nastiňuje tak problematiku, která už dnes začíná být ožehavá. Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

V reedici, která vyšla za spolupráce nakladatelství Argo a Triton, je kniha rozšířena o stejnojmennou epickou báseň klasika anglické romantické poezie Johna Keatse, která byla literárním předobrazem Simmonsovy ságy (pokračující pod názvem Endymion). Časově i formálně vzdálená díla dvou autorů se zde protnuly a propojily tak vzdálené historické epochy a pohledy na svět. A stále řeší stejné zásadní věci – co je člověk a jaký je jeho úděl v odvěké kosmické hře dobra a zla.

Info

Dan Simmons – Pád Hyperionu (Argo | Triton, 2018)
web o knize

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

redakce 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.