Články / Reporty

Stanley Kuffenheim – kostní dřeň rapu

Stanley Kuffenheim – kostní dřeň rapu

Jakub Šíma | Články / Reporty | 21.05.2018

Poslední dobou u nás platí, že ačkoli počet rapperů setrvale roste, tak počet show, které by stály za pozornost, setrvale klesá. Přitom jen v sobotu večer se v Praze odehrávaly tři koncerty, které lákaly početný zástup fanoušků. Ambiciózní Marpo hrál v O2 aréně pro ty, kteří si potrpí na fotbalové pochody městem a ohnivou show, motivační řeči a mezi nimi loví hudbu, která může, ale nemusí být přítomna. Rest křtil v Roxy novou desku, která se nese na smířlivé vlně nového životního stylu, k čemuž přistupuje množství banalit oslovujících náctileté. Třetí žánrovou nabídkou byl křest nového alba Jamese Colea. Od ostatních se lišil tím, že tady šlo o rapovou akci pro ty, kteří už překonali infantilní hledání identity a motivační kecy jim lezou krkem. Byl to koncert pro ty, co máji rádi rap, který umí být sprostý, řezat do živého i pobavit. Rap, který nemá být manuálem na život a není otrokem obehraných klišé. Rap bez přívlastků.

A přesně takový je Stanley Kuffenheim. Ten se na stagi zjevil několik chvil po půlnoci v žánrovém outfitu, se snapbackem a slunečními brýlemi. Sálem probíjela nadšená atmosféra a zároveň očekávání, jak bude nový materiál fungovat živě. Setlist kopíroval pořadí písní na albu a nástup v podobě intra Hello a singlu Kuffie rychle rozhýbal les rukou pod pódiem. Kromě toho ukázal, že Cole ještě nemá novou desku tak silně pod kůží, což v praxi vyústilo ve věrnost studiové podobě písní, zatímco se staršími tracky si pohrával. O rapových kvalitách však nemůže být pochyb. Plynulá flow, přesná dikce a intonace si během celého koncertu v ničem nezadaly s tím, jak je publikum zná z nahrávky. A že je skutečně zná i pouhé čtyři dny po vydání, ukázalo, když nemělo problém nejen doplňovat texty v záměrných výpustkách, ale často dokázalo odrapovat i několik rýmů po sobě. A to i v případě, kdy Toxxxovi vypadl text u singlu Arnold Leopard Navrátil a fanoušci sborovým odříkáním textu situaci zachránili. Právě Leopard Navrátil a dva tracky z alba Toxic Funk, které Cole s Toxxxem společně odrapovali, zaznamenaly největší ohlas. A když Toxxx vodou pokřtil desku Stanley Kuffenheim se slovy, že se jedná o „krystalické ďurechovství“ (příjmení James Colea, pozn. aut.), tak se Cole neubránil hlasitému smíchu, vzájemná chemie stále funguje. Pak už přišla jen titulní skladba Stanley Kuffenheim, která má díky vysokému hitovému potenciálu už teď jisté místo v setlistu na všech dalších koncertních štacích.

Stanley Kuffenheim je identita, Stanley Kuffenheim je deska, která naživo rozhodně funguje. Funguje jako rapový testament, který nechce o ničem přesvědčovat, ale jen dobře bavit způsobem, který sice není originální, ale díky myšlenkové poctivosti, hudebním schopnostem a nadhledu neomrzí.

Info

James Cole
19. 5. 2018 Storm Club, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.