Články / Reporty

Stejně, jako chtěl Dude svůj koberec – Vec

Stejně, jako chtěl Dude svůj koberec – Vec

Jakub Šíma | Články / Reporty | 25.02.2013

Čtvrteční večer v Lucerna Music Baru nabízel hiphopové menu slovenské provenience, okořeněné o zámořského hosta. Tím byl Homeboy Sandman, vydávající u legendárních Stones Throw. Ten při své evropské tour projevil takový zájem zahrát si v Praze, že vzal s povděkem i roli prvního předskokana, ačkoli za běžné konstelace by byly role rozděleny právě naopak.

Nabitý program odstartoval kolem čtvrt na deset. Homeboy Sandman nenápadně vkročil na pódium a na první dobrou začal naplňovat pověst sympaťáka. Od začátku bylo jasné, proč do Prahy přijel: Stejně, jako chtěl Dude svůj koberec, Sandman si chtěl užít svoji show. Skvěle komunikoval s publikem a i přes počáteční diváckou vlažnost ho rychle dostal do varu. To se odráželo v kolektivním doplňování refrénů i hromadných tanečních kreacích. Civilnost, entuziasmus a technická přesnost se odrážely v celkovém projevu a především ve flow. Rýmy trpělivě sázel do úrodné půdy, ať už prostorem duněly basy, táhly se dlouhé melodie, svižné tempo určovaly zvučné kopáky nebo a capella. Na konci asi třičtvrtěhodinové show dal najevo spokojenost s odezvou publika a jak tiše z backstage přišel, tak se do ní zas vrátil.

Moje původní domněnka byla, že Supova (Moja Reč) role bude dělat Vecovi hypemana. Nicméně zamýšlen byl jako Vecův předskokan a tak to i zůstalo, přestože se před něj vloudil Homeboy Sandman. Supu nečekalo nic lehkého: Udržet nažhavený dav v náladě, přeladit na jinou vlnu i jazyk, a přesto bavit. Snahu mu nelze upřít, ale absence parťáka Delika byla znát až příliš. Snaha dobrá, soudnost horší. Supovi to bylo jasné, stejně jako že akci začíná tlačit čas, a tak vystoupení oproti původnímu setlistu ukončil o něco dřív.

Bicí byly na stagi, kytary naladěny, DJský pult připraven, takže nic nebránilo, aby nastoupil Funkčný Veterán. Na stagi jej doplňoval Škrupo, autor dvou zpívaných refrénů z posledního alba, a tradiční host Supa, který si tamtéž střihnul také dvě dílčí účasti. Od počátku se projevovalo, že se jedná o koncertní premiéru desky Stereo farbo slepo. Vecovi párkrát vypadl text, občas nevyšel s dechem a konce některých rýmů tak vůbec nevyzněly. Největší škoda byl výpadek textu u pecky Branči Kováč, která má naživo hitový potenciál. I souhra rapujících na pódiu trochu vázla. To se však týká především začátku show, problémy postupně mizely. A co je důležitější, nijak to nenarušilo vřelou atmosféru. Jestli si toho lidi nevšimli nebo jim to zkrátka bylo jedno, se už nikdo nedozví. Co však Vecovi schází citelně, je suverénnost. Při vystoupení působí až příliš nesměle a bez výjimečného zápalu, stejně jako při komunikaci s publikem. Jestliže například Ektor je suverénní až příliš – působí nepřístupně a show tím trpí –, Vecovi by trochu suverenity jen prospělo. A přestože publikum zaujmout dokázal, potenciál hlavně první půlky vystoupení naplněn nebyl. Ke zlomu došlo s příchodem pomalejších písní, ve kterých Vec působil jistěji, a osobněji laděné roviny vytvářely důvěrnou atmosféru. Na konci se dostalo i na lety proveřené tracky a překvapením byla Supova a capella verze klasiky Motivácia ještě z dema Mojí Reči. Za očekáváním zůstalo instrumentální zpracování Vecových beatů v režii Champion Soundu. Při koncertech s Prago Union nebo i Diamond D dokázali oživit zvuk i celkový dojem, ale nastudování Vece znělo jednotvárně a slilo se do monotónního produ, kde žádný z beatů nevynikl, ani vyloženě nepotěšil ucho posluchače.

Tohle nemá být negativní report, i přes nedostatky vládla vynikající atmosféra, lidi se bavili. Dramaturgicky to bylo dobře poskládáno a do konceptu zapadl i Homeyboy Sandman. Od něj se publiku dostalo nejzábavnějšího vystoupení, ale další vystupující za ním byli v těsném závěsu.

Info

Vec (sk) + Supa (sk) + Homeboy Sandman (usa)
21. 2. 2013, Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.