Články / Recenze

Stinka: Bído, čau!

Stinka: Bído, čau!

Jakub Koumar | Články / Recenze | 06.04.2016

Hana Lundiaková vystupující pod pseudonymem drobného korýše se může jevit jako poměrně nová tvář. Mimo svoje alter ego Stinka má ale už pořádně nahráno, když za sebou máte angažmá u Tří sester, můžete o sobě tvrdit leccos. A taky si leccos dovolit. Třeba se pojmenovat po skladbě Psích vojáků nebo točit v Jámoru. To první může kdekdo, zato Ondřej Ježek s kdekým netočí. A že se jeho precizní práce promítne do celé desky, je už tak nějak samozřejmé. Pokud tedy máte co hrát.

A to Stinka rozhodně má. Bído, čau je její druhá deska a stejně jako ta první je zaplněná velice osobitým projevem a šramlovou atmosférou, byť tancovat asi moc nebudete. Ne že byste nemohli, písně Stinky jsou dostatečně rázné. Jenže stejně jako stinka s malým „s“ i poněkud světloplaché.


Bído, čau je z těch desek, které se vás nesnaží vytrhnout z mizérie, ale ani se v ní vyloženě nerýpou. Jen ve vlhké hlíně čekají na vaše chmury, aby na nich hodovaly a třeba je i přetvořily v naprosto organické a živoucí písně. Stinka je chvílemi hraje jako lokální kutálka s příjemně rozklíženou upřímností, později se ostře vymezuje undergroundovým chraptěním a pak nade vším nonšalantně mávne rukou. Celou nahrávkou prostupuje světská nálada vysmívající se současnému světu. Působí to, jako by pro Stinku byla hudba tou nejpřirozenější potřebou. Když se zpěvačka opírá do textů podpořených sice trochu monotematickým, ale taky příjemně vyváženým aranžmá, hudba jako by prostupovala celé její obrněné tělo. Do skladeb k tomu příjemně skřípají kytary, což je překvapivě uhrančivější element než akordeon, který se v dnešní době snadno přejí. Stinka je ale opatrná a nechává ho odpočívat nebo jenom kráčet podél žesťů, bicích či dud.

Druhá deska Hany Lundiakové možná trochu utrpí přezíravým nezájmem, ovšem Stinka se nepotřebuje vyhřívat na slunných místech. Ráda se schovává ve vlhkých škvírách, kde pracuje s tím, co ostatní vlastně ani nevidí. Skrývá se v hudebních zákoutích, jež působí mrtvě, ale stačí obrátit kámen a nestačíte se divit, jak je pod ním živo.

Info

Stinka - Bído, čau... (Polí5, 2015)
www.poli5.bandcamp.com/album/b-do-au

Live: 5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103

Text vyšel v magazínu Full Moon #57.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace