Ema Klubisová | Články / Reporty | 03.12.2022
Ak je nejaké slovo, ktorým by sa dalo ukrajinské experimentálno-folkové kvarteto popísať, bola by to sila. Sila ich muzikantskej zdatnosti, ako inštrumentálnej tak aj vokálnej. Sila emócií, ktoré pulzovali telom, spevom, ale aj vizuálnym sprievodom. Sila vystúpenia, prežitku a protivojnového posolstva.
DakhaBrakha v staro ukrajinčine znamená „dať/zobrať“. Toto symbolicky nevyhnutné nastolenie rovnováhy je počuť aj v ich hudbe. Sami ju popisujú ako etnický chaos vytvárajúci svet nečakaného, ktorý reflektuje základné elementy zvuku a duše. Držia sa autentických aranžmánov ukrajinských ľudových piesní, ktoré obohacujú o zvuky prírody, vlastné inštrumentálno-vokálne improvizácie a bezchybné harmónie. Sú svieži, vizionárski a hraví. Každá ich skladba sa vyznačuje precíznou prácou s dynamikou a aj napriek bohatým kompozičným rovinám znie veľmi intuitívne. Špecializujú sa na spájanie tradičných nástrojov, hudobných postupov a zvukov najmä arabsko-ázijskej časti zemegule, možností ich skupinového hlasového rozsahu a citu pre predanie silnej emócie.
Kvôli aktuálnej situácii na Ukrajine bol tracklist ladený do temnejších sfér. Ich spomínaná sila sa postupne pretavovala do rozsiahlejších, zvukovo aj pocitovo ťažších skladieb. Prvá polka koncertu bola o čosi jemnejšia a aj vizualizácie na plátne za kapelou boli farebné, živé, v psychadelicko-prírodných animáciách. Postupne však pridávali na intenzite a druhá polka sa niesla v odkaze vojny a antiputinovských hesiel. Jedna pieseň bola venovaná všetkým, čo počas nej zomreli. Ďalšia tým, čo na Ukrajine bojujú alebo jej inak pomáhajú. Popri tom sa premietali fotky a videá zobrazujúce zbombardované mestá alebo vojakov a vojačky na fronte. V sále Flédy vládla emočne vypätá atmosféra, no súdržná, hlboko chápajúca a dojatá.
Ako názov kapely napovedá, to, čo nám po zvukovej, vizuálnej a obsahovej stránke dali, sme kolektívne zobrali a v podporujúcom, láskyplnom duchu im aj vrátili. DakhaBrakhu nerobí unikátnou len hudobná fúzia sympatickej štvorice, ale aj ich interakcia s divákmi a obojsmerný tok energie, ktorý bude rezonovať ešte dlhú dobu.
DakhaBrakha (ua) 1. 12. 2022 Fléda, Brno
foto: Su
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.
Michal Pařízek 28.11.2022
Jeho zvědavost je upřímná a nenucená, v tu chvíli ještě netuším, že podobně milých lidí potkám spoustu. Jsem tu sotva hodinu a už se chci stěhovat...