Články / Recenze

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 04.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

„Vracím se zpět k písním, které vyprávějí příběhy,“ řekl Bruce Springsteen a vydal Western Stars, první album tvořené skutečně novým materiálem po sedmi letech. Ty vyplnila deska nevydaných či alternativních skladeb s názvem High Hopes a hlavně autobiografie Born To Run, na kterou navázala série vystoupení Springsteen on Broadway, spojující akustický koncert se životopisným vyprávěním.

Western Stars jsou návratem k sólovým Springsteenovým nahrávkám, tedy těch bez doplnění & The E-Street Band, návratem k písničkářství, vypravěčství a silným příběhům zdánlivě obyčejných hrdinů. Tedy k tomu, v čem je The Boss nejsilnější a nezáleží na tom, jestli dá příběhu formu akustické písničky nebo epicky vystavěného stadionového hitu. Soustředění se na hodnoty, které si každý nese v sobě, příběhy a situace, které tyto hodnoty buď potvrzují nebo vyvracejí.

Western Stars jsou dost možná nejameričtějším Springsteenovým albem, a přitom na něm nenajdeme žádnou vlajku s hvězdami a pruhy, žádné vietnamské trauma, žádnou politiku. Ve středu stojí jiné bytostně americké téma – cesty, pohyb osamělých hrdinů krajinou, velká auta, vlaky, ztráty a opuštění při západech slunce, naděje, již přináší jeho východy.

Typicky americká je i hudební forma, jíž se desce dostala. Album rámují dvě akustické skladby, na zbytku je jasně patrný a neskrývaný vliv kalifornského popu sedmdesátých let, jmen jako je Glen Campbell, Burt Bacharach či Roy Orbison. Tedy jasné vlivy country melodiky a aranže bohaté na smyčce, které by mohly směřovat až ke sladkobolnému kýči. Springsteenovi se ale podařilo trefit onu přesnou míru, kdy jsou funkční a nemění se v otravnou manýru. Atmosféru hudebního roadmovie (byť svým způsobem povídkového, jednotící příběh zde není) uceleně dotváří a tak nějak patří k věci. Zvuk alba působí velkolepým dojmem, dojem z celku je však intimní, nálada Western Stars se příliš neliší od kytarových nahrávek Nebraska či Ghost of Tom Joad.

recenze na desku Born to Run zde

Mění se zvuk, příběhy a jejich hrdinové zůstávají: stopující chlápek u silnice vstřebávající příběhy těch, kteří jej svezou, kamioňáci v ospalých bistrech, kaskadér, jehož drží pohromadě železné cvoky, maník hledající lásku… všechno postavy dokonale životné, uvěřitelné. Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy. A nepotřebuje k tomu domovskou kapelu, s níž je tak pevně spjatý.

Info

Bruce Springsteen – Western Stars (Columbia, 2019)
web interpreta

foto © Danny Clinch

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.