Články / Profily/retro

Stručná historie skitu: Od Stevieho Wondera ke Kendricku Lamarovi

Stručná historie skitu: Od Stevieho Wondera ke Kendricku Lamarovi

Jakub Šíma | Články / Profily/retro | 14.05.2014

Skit je jedním z originálních výdobytků hip hopu a stal se nezbytnou součástí mnoha alb nejen devadesátkové éry. Zároveň nikdy zásadně neopustil rodné vody a v jiných žánrech je k nalezení jen v minimální míře. V hip hopu se však stal natolik významným a hojným fenoménem, že jej posluchač u starších alb předpokládá takřka implicitně. Co tedy skit je?

Slovníkové definice pod tímto termínem shodně rozumí krátké komediální vystoupení, skeč. O toto východisko je nepochybně možné se opřít, vždyť přesně tak fungují skity na debutovém albu De La Soul nazvaném Three Feet High And Rising, které se většinou uvádí jako první deska, kde byly skity použity. Přesto je pojetí příliš úzké, jelikož opomíjí konceptuální rovinu, která nevyužívala skity jen s ohledem na jejich humornou povahu, ale často pro posílení a stmelení vyprávěného příběhu. Zásadní je, že skit opouští rovinu zpěvu či rapu a většinou se odehrává prostřednictvím mluveného slova. Vyskytuje se buď v tracku nebo mezi nimi a může zakončovat předchozí track, stejně jako uvádět na scénu téma následujícího nebo jen posilovat celkovou atmosféru desky. Teorie, které se snaží vysvětlit masovou oblíbenost techniky skitu se dají stručně shrnout do tří verzí. První tvrdí, že k nátuře rapperů, především zlaté éry, patří přesvědčení, že jako MC’s mají být také vtipní. Druhá verze počítá s ekonomickým kalkulem – po zavedení CD nosičů o délce 77 minut se posluchač rozhodoval i podle počtu stop na CD, a proto působilo lépe, když album mělo 17 stop místo 13. Třetí verze pracuje s konceptuální úlohou skitu a jeho podstatnou rolí pro vyprávění uceleného příběhu. Faktem zůstává, že každá teorie má svůj díl pravdy, a motivace se lišily v závislosti na interpretovi, albu i době.

První použití skitů se oficiálně traduje od debutového alba De La Soul, jež nedávno oslavilo pětadvacáté výročí. Přesto lze jít v pátrání po původu techniky ještě hlouběji do historie. V tom případě se zastavíme u Stevieho Wondera a jeho alba Innervisions z roku 1973, které bylo shodou okolností vydáno pouhých osm dní před první oficiálně zaznamenanou párty praotce hip hopu DJ Kool Herce. Innervisions svou pochmurnou náladou a kousavým sociálním komentářem předznamenalo atmosféru několika zásadních osmdesátkových nahrávek. (Zmínit lze skladbu Message od Grandmastera Flashe a jeho Furious Five nebo It Takes a Nation of Millions to Hold Us Back.) Na albu Stevieho Wondera se nachází stopa Living for the City, vyprávějící příběh kluka z chudé mississippské rodiny, který vyrazil hledat štěstí do New Yorku. Skladbu zhruba v polovině přerušuje vyprávění o tom, jak je nekontrolovatelnými okolnostmi přiveden až do vězení, a příběh končí rázným „Get into that cell, nigger!“

Wonderovi posloužil skit k lepšímu rozvinutí příběhu, má kocenptuální funkci. Podobně se objevuje i u zmíněných De La Soul, jejichž producent Prince Paul je v této oblasti hlavním novátorem. Album Three Feet High And Rising tak obsahuje několik skitů, jejichž pomocí vypráví, jak se skupina účastní showcasové soutěže. Skity zde se vší vážností rozvádí příběh o tom, jak se De La Soul neberou vážně a snoubí tak komediální i konceptuální roli. Není náhodou, že Prince Paul označil v jednom z rozhovorů album Innervisions jako jednu z pěti desek historie, které na něj měly největší vliv. Ostatně v užívání skitů pokračoval nejen během další spolupráce s De La Soul, ale ještě výrazněji během své sólové kariéry, a to na první desce Psychoanalysis: What Is It?, i na mladší Prince Among Thieves. Ta vypráví příběh mladého rappera Tariqa, který sní o úspěchu, ale cesta k němu je dlouhá a trnitá. Skity se tu vyskytovaly jako tmel příběhu a počet stop díky nim narostl až na číslo 35. Vystupují v nich jednak hosté, kteří na albu rapují jako Big Daddy Kane, Sadat X, Kool Keith či Everlast, ale také ti, na něž se s rapem nedostalo, jako RZA, který jediný hraje sám sebe, nebo bavič Chris Rock. V komediálním duchu skity používal Prince Paul i na deskách Handsome Boy Modelling School, které produkoval společně s Danem the Automator.

Technika skitu se velmi rychle rozšířila i na západní stranu amerického pobřeží. Pro ilustraci faktu může posloužit jeden z nejvtipnějších skitů vůbec, a to z prvního alba Dr. Dre: The Chronic pojmenovaného 20$ Sack Pyramid. Skeč paroduje sedmdesátkovou televizní show 20 000$ Pyramid a jedním ze dvou soutěžících je D.O.C., který v té době už takřka ztratil hlas v důsledku autonehody. Přítomnost skitů na albech západního pobřeží v první polovině devadesátek je signifikantní. Na Snoop Doggově desce Doggystyle uvádí track Tha Shiznit intro z fiktivní radiové stanice „ W Balls“, kde v roli moderátora vystupuje komik Ricky Harris, vysílající do éteru parodované názvy pořadů. Ice Cube na Kill at Will ve dvou částech JD’s Gafflin vytváří hurmornou atmosféru na základě do absurdna dotažené verze pouličního žvanění a chvástání. Jinde zase paroduje tehdejší pořad zabývající se životním stylem slavných a bohatých a přichází s jeho „ ghetto verzí“. Na množství skitů lze narazit i na albech comptonských N.W.A. nebo dalšího veterána Ice-Tho. Alternativu ke gangsta rapu v LA představovali The Pharcyde, známý je jejich ne zcela korektní Jiggaboo Time.

I na východním pobřeží byl skit přítomen na důležitých dobových nahrávkách. Na asi nejzásadnějším počinu Enter the Wu-Tang se jeho syrovost demonstruje i v intrech začleněných do tracků, jako například v The 7th Chamber nebo Method Manův slavný mučící skit před jediným one-man songem na albu. Hojně přítomné jsou skity i na samostatných albech členů Clanu. Raekwon a Ghostface Killah na gangstersky laděných opusech využívají v závislosti na situaci konceptuální i komediální úlohu skitu, trochu jinak působí skit Shark Niggers, stěžující si na neoriginalitu rapperů a vykrádání stylu. Mimo Wu-Tang je vhodné zmínit Kool Keitha, který už tak značně surreálná alba dotvářel mnohdy bizarními skity, jako například A Visit To Gynecologyst, rozvíjející postavu mimozemského gynekologa cestujícího časem. Důležitou atmosférickou roli hrají skity na deskách Masty Ace, ať už se jedná o Disposable Arts nebo Long Hot Summer, z kterého přímo sálá nestravitelné horko brooklynského letního odpoledne. Mezi nejzajímavější patří skity zmíněného Dana Automatora, který produkoval alba Kool Keithovi aka Dr. Octagonovi, spolupracoval s Prince Paulem na Handsome Boy Modelling School a skity jsou proloženy i skladby na opusu Deltron 3030, kde popisují vizi korporátní, často bizarní budoucnosti.

V současnosti je technika skitu na ústupu a na většině nových nahrávek ji nenajdeme. Přesto hrála důležitou roli na opusu Kendricka Lamara Good Kid, M.a.a.d. City, kde rozhovory mimo beat měly důležitou roli pro celkovou atmosféru. Kanye West používal skity na svých starších albech, ale v současnosti je opustil. Na druhou stranu Eminem na MMLP2 pomocí skitu navazuje na odkaz minulého alba, i když jeho předchozí dvě desky jsou „skituprosté“. V současnosti se někteří radují, že „ta přebytečná vata mezi tracky“ je takřka pryč. Staromilci možná zapláčou, ale ty může utěšovat fakt, že historickou roli této technice už nikdo nevezme. A samozřejmě představený výčet použití skitu je pouze ilustrační, celkové číslo je mnohonásobně větší.

PS: Jako bonus přikládám sexuální skit od Notorious Bigga, který fiktivně souloží s Lil Kim (patrně Puff Daddyho nápad), a jeden typický od Rugged Mana. Rugged Man byl Biggieho skitem zřejmě inspirován, jelikož se nejen znali, ale Biggie dokonce při souloži s prostitutkou v Rugged Manově koupelně vylomil ze zdi toaletu. (Drb na konec.)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.

Full Moon Stage 2019: Holy Motors

redakce 12.04.2019

Čarovnou náladu a cinematické westernové motivy násobí mohutný zvuk tří kytar, zkreslený spoustou efektů a reverbu.

Full Moon Stage 2019: Uniform

redakce 11.04.2019

O nejtvrdší koncert letošního festivalového programu, jak Full Moon Stage, tak celých Colours, se postarají američtí Uniform.

Full Moon Stage 2019: Bo Ningen

redakce 10.04.2019

Čtyři Japonci a létající kytary? Bo Ningen a jeden z vrcholů Colours of Ostrava? Na Full Moon Stage zcela nepochybně.

Full Moon Stage 2019: Tęskno

redakce 09.04.2019

Fascinace jak komorní hudbou, tak skandinávským popem? Polský projekt Tęskno druhým jménem pro Full Moon Stage na Colours.

Full Moon Stage 2019: Shilpa Ray

redakce 08.04.2019

Energická zpěvačka s nakřáplým hlasem, který vám roztrhne srdce v půli. Shilpa Ray prvním jménem Full Moon Stage na Colours.

Full Moon Stage 2018: kompletní line-up

redakce 25.04.2018

Všechny odstíny i stíny na letošní Full Moon Stage. Kromě ohlášených jmen se můžete těšit na Modré hory, Bilow, Jaro a další.

Full Moon Stage 2018: Jane Weaver

redakce 24.04.2018

Hutné klávesové plochy, klasické sci-fi a obskurní soundtrack. Dalším jménem pro letošní Full Moon Stage je Jane Weaver.

Full Moon Stage 2018: Trupa Trupa

redakce 23.04.2018

Osobitý mix punku, psychedelie, popu nebo noiseu. Třetím jménem na menu letošní Full Moon Stage bude polská formace Trupa Trupa.

Full Moon Stage 2018: King Khan & The Shrines

redakce 20.04.2018

King Khan je virtuálním dítětem Jamese Browna a Iggyho Popa. Od druhého jména na soupisce Full Moon Stage můžete čekat cokoliv.