Jakub Šíma | Články / Reporty | 08.10.2017
Chtělo by se říci: Za vším hledej Supercrooo. Dvojice James Cole a Hugo Toxxx si vysloužila pověst věčných spratků už při vydání prvotiny Toxic Funk. A přestože bylo kolem kapely několik let ticho po pěšině, události poslední týdnů a měsíců ukázaly, že pokud se má ve stojatých vodách české scény začít něco hýbat, je nutné za tím i po více než deseti letech hledat Supercrooo. Roztržka mezi Hugo Toxxxem a Mikem Trafikem přerostla v ostrou výměnu názorů a několik diss tracků, načež se James Cole postavil za Toxxxe a řekl labelu BiggBoss své sbohem. Staré vazby ožily. Po ohlášení společného koncertu se lístky na pokladně ohřály sotva pár dní a už tak vysoká očekávání fanoušků ještě zesílila.
Před klubem se opozdilci marně snažili sehnat vstupenky, uvnitř se vznášela elektrizující atmosféra. Příchod na stage doprovodily mohutné ovace a hustý les rukou letících ke stropu. Hugo Toxxx suverénně přecházel po pódiu s kšiltovkou naraženou hluboko do čela a bez jediné známky emocí sypal rýmy nasáklé drzostí a sebevědomím. Přesto byl tou méně výraznou polovinou, dominoval James Cole a jeho přirozené showmanství. Jen zlomek svých partů nechal v původní flow, většinu z nich upravil – zrychloval, zpomaloval, zapojoval výšky, měnil intonaci a přidával pattonovské hlasové variace a piruety.
Vystoupení si drželo vysoké tempo bez místa pro oddych. Průřez bohatou diskografií začínal u alba Toxic Funk a přes Dixxx a další společné projekty zabrousil do sólových věcí obou individualit, zlatým hřebem programu pak byla novinka Arnold Lepard Navrátil. Staré skladby dostávaly novou podobu, jednou to byl remix, jindy se změnil jen beat nebo přibylo vokální cvičení. Klasické momenty společné tvorby, nebyly jen prostorem pro vzpomínky a sentiment, ale zněly překvapivě aktuálně a svěže. Fanoušci v předních řadách přepadávali na pódium a sborově doplňovali texty, na výrazech hlavních protagonistů byla patrná spokojenost. Přestože ke konci bylo znát, že Toxxxovi odchází hlas, show dokončil. Koncert nabídl nekompromisní hudební projev, intergalaktický feeling sycený nesmlouvavostí. Tedy ingredience, kterými se Supercroo zaryli hluboko pod kůži tuzemských posluchačůd. Památný zážitek a nejlepší český koncert za hodně dlouhou dobu.
Supercrooo
6. 10. 2017 Storm Club, Praha
foto © Romana Kovácsová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.