Články / Reporty

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

Lucia Banáková | Články / Reporty | 12.10.2019

Lingua Ignota je pre mňa objav a fenomén tohto roku. Behom niekoľkých mesiacov som mala možnosť vidieť ju päťkrát a vždy sa mi ten zážitok vryl hlboko pod kožu. A hoci Pelican so Slowcrush vo Future boli hudobne silní protikandidáti, nemohla som odolať a v upršaný utorkový večer som sa vybrala smer Strahov.

Nechápte ma zle, Sedmička je super miesto, ale trochu som pochybovala, či tam Kristin Hayter zapadne. Jej umenie vychádza z bolestivej spomienky na domáce násilie, ktoré si niekoľko rokov zažívala. Na novom albume sa síce posunula do výrazne metaforickejšej roviny, ale stále je jasné, že rany na duši sa budú hojiť ešte dlho. A Sedmičku si spájam skôr s naštvaným hardcorom, energickou párty ako s intímnym, očistným a terapeutickým večerom plným toho najosobnejšieho utrpenia. Navyše mám skúsenosť, že tour ju extrémne vyčerpáva a výkony kolísajú, nemilé znamenie, že by tomu mohlo byť aj tentokrát, bol aj druhýkrát zrušený koncert v Košiciach.

Večer otváral český projekt Olbrama Pavlíčka 93Echoesandsirens, ktorý som počula prvýkrát. Za iných okolností by som bola nadšená, temná dunivá elektronika, ktorá bola prerušovaná modulovanými výkrikmi ma vcelku naladila, ale predskakovať Lingue Ignota je nevďačná úloha. Vlastne mi výber dával zmysel, Kristin využíva predovšetkým svoj hlas a ocenila som, že 93Echoesandsirens sa o svoj hudobný podmaz postaral sám. Ale celkový dojem by som zhrnula ako “Not great, not terrible”.

Kristin v mikine Daughters medzitým pripravovala svoj minimalistický, ale pôsobivý stage z priesvitného igelitu, ktorý nalepila na drevený trám a obalila ním stôl s klávesami a počítačom. Je to zvláštne, naposledy som ju videla len pár dní dozadu, v Amsterdame, kde hrala v hlavnej sále veľkého divadla a rovnaká inštalácia pôsobila veľmi krehko. Tu kus plastu vyvolal dojem silného ochranného štítu. Prvýkrát som ocenila, že organizátori vybrali práve Sedmičku.

Začala na minútu presne a s publikom sa nemazlila. Vyzliekla si mikinu, priniesla fľašu minerálky, zahrala tri jemné akordy a vypustila vlnu svojej bolesti, smútku, zúfalstva a občasnej nádeje, ktorá je však pochovaná pod silnými sedimentami utrpenia. Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita, ktorú Lingota Ignota dokáže preniesť na publikum v priebehu niekoľkých sekúnd. Nie je to pekné, akoby by mohlo, krehká blondína z plných pľúc vykrikuje vety ako “Die motherfucker, die!” alebo naopak v plnej zraniteľnosti čistým hlasom spieva “Throw your body in the fucking river” či “May your foes be many, may your days be few”.

Jediné svetlo, ktoré svieti, je to, s ktorým sa Kristin prechádza, máva, svieti si ním do tváre a občas zahliadnem modriny a jazvy na jej tele. Mieri do publika, stojí odo mňa na dosah ruky a pritom mám pocit, že je zavretá v inom vesmíre, akoby okolo nej bola neviditeľná klietka, mreže, ktoré chce svojim krikom rozbiť na márne kúsky, celá sa odovzdať, ale nejde to, je v nej uväznená. Útočisko našla v rohu miestnosti a publika sa pýta ďalšiu z otázok, na ktoré nepoznám odpoveď. “How do I break you?” Po návrate na stage sa skryje za pripravený igelit. Samozrejme so svojím svetlom a tieň, ktorý vrhá, pôsobí v porovnaní s jej skutočnou siluetou ako obor. Aspoň na chvíľu si oddýchnem, mám pocit, že sa na toto improvizované plátno premieta neskutočná sila, ktorá v tejto ľudskej bytosti je…

Pražské publikum si na rozdiel od toho amsterdamského vytlieskalo prídavok. To sa mi ešte nestalo. Nastalo krátke poďakovanie, Kristin zmizla v backstagi a vo mne opäť zanechala zmätok.

Na niektoré zážitky sa nedá zabudnúť. Som si istá, že si navždy budem pamätať ten okamih, keď som Linguu Ignotu prvýkrát počula v malej sále na Roadburn festivale a takmer zabudla dýchať. Na Sedmičke som už vedela, do čoho idem, žiadny výpadok fyziologických funkcií sa nekonal, ale vždy tak trochu závidím ľuďom, ktorí ju vidia prvýkrát.

Info

Lingua Ignota (us) + 93echoesandsirens
9. 10. 2019 Klub 007 Strahov, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nové barvy a skryté spodní proudy (Lenka Dusilová & Řeka ansámbl)

Jiří V. Matýsek 23.12.2021

Album Lenky Dusilové Řeka živě na prknech Nové scény pražského Národního divadla, v plném obsazení, skvělým zvukem a výjimečnou atmosférou? Splněný sen.

Nuda v divadle? (Po celou dobu představení probíhá představení)

Petra Antalová 05.12.2021

Inscenace brněnského HaDivadla nazvaná Po celou dobu představení probíhá představení představuje nový experimentální formát.

Magie zvuků a chaos lockdownu (Next 2021)

Václav Adam, Jan Starý 28.11.2021

Letošní, už jedenadvacátý ročník bratislavského festivalu Next nabídl o něco výraznější jména než v minulosti a také lákavý podtitul Magie chaosu.

Slyšet nekonečno (Synästhesie 2021)

Erik Dohnálek 25.11.2021

Tím však seznam zvučných jmen nekončí a jako další můžeme zmínit Beak>, A Place to Bury Strangers, The KVB, Bleib Modern nebo Anika. A aby toho nebylo málo...

MIRA Digital Arts aneb Lunchmeat Festival po katalánsku

Jarda Petřík 18.11.2021

Desátý ročník festivalu přímo vybízí k tomu připravit širší program, dát o milníku patřičně vědět a celkově se tak trochu poplácat po zádech. Ale nakonec bylo všechno jinak...

Alternativa 2021: Hudba hutná a hudba solidní

Jan Starý 16.11.2021

Alternativa jde i nadále správným směrem, přesto je lákavé uvažovat o ideálním stavu do budoucna. Jak vystoupit z všednosti?

Hádanky z Utrechtu #5: Domino efekt

Michal Pařízek 15.11.2021

Stačí, aby se zvedl jeden, a už to nikdo nezastaví, proběhne mi hlavou, a taky že ano. Jeden člověk se ve správný moment zvedl a dominový efekt následoval okamžitě.

Životodárné blues (Blues Alive 2021)

Jiří V. Matýsek 14.11.2021

Jak to kdysi řekla zpěvačka Jana Koubková? Když je mi špatně, tak si zpívám blues.

Hádanky z Utrechtu #4: Náhodný tanec

Michal Pařízek 14.11.2021

Sobota je v Holandsku zasvěcena všemožným trhům, nákupům a vůbec se chodí ven. Město bylo plné, jako by si lidé řekli: dobře, večery musíme oželet, ale to, co děláme přes…

Hádanky z Utrechtu #3: Noc kostelů

Michal Pařízek 13.11.2021

Holandská vláda v pátek večer ohlásila, že od soboty od šesti platí nové podmínky. Kdyby se to v podobném módu odehrálo u nás, tak dojde k povstání na vsi...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace