Články / Reporty

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Anna Mašátová | Články / Reporty | 11.10.2013

Jako králíky z klobouku vytahuje festival Struny podzimu jedno hvězdné hudební jméno za druhým. Klasika se na Strunách střídá s jazzem i popem a díky svému vynikajícímu programu přitahuje festival stále širší diváckou obec.

Trio, které naplnilo divadlo Hybernia v úterý večer, se potkalo roku 2004 na varšavském festivalu Jazz na Starówce. Spojení chopinovského dědictví polského pianisty Leszka Możdżera, živelnost švédského kontrabasisty Larse Danielssona a orientální ozvuky izraelského perkusisty Zohara Fresca zafungovaly dokonale. Již rok poté vyšla první – nutno dodat, že veleúspěšná – deska The Time, následovaly Between Us and the Light a Live.

Věkem spíše mladší publikum očekávalo koncert s napětím. Samostatně zavítali hráči do Čech několikrát, někdy i s hosty – ať už Mozdzer s Ivou Bittovou, Fresco s pianistou Nitaiem Herskovitsem či Danielsson se svou přítelkyní, dánskou zpěvačkou Cæcilií Norby (kterou bylo možno zahlédnout v hledišti). Málokdo měl před několika lety příležitost vychutnat si jejich vystoupení na polské ambasádě, Struny podzimu tak udělaly obdivovatelům trojice nemalou radost.

Dle programu měl být koncert ve znamení skladeb z prvních dvou nahrávek, pánové se však evidentně rozhodli seznámit posluchače s novým albem Polska, jehož vydání se chystá na 25. října tohoto roku. Večer zahájil klavír a skladba Chai Peimot, brzy se připojil i kontrabas, perkuse a Frescův zpěv v unisonu s pianem. Právě jeho štětky začaly udávat rytmus tolik typický pro tvorbu tria. Jako by odtikával metronom ukrajující bez ustání čas, pravidelnému tepotu se mnozí v publiku nevědomky přizpůsobili pokyvováním hlavy do rytmu. Ostatně Izraelec na sebe strhával nepochybně nejvíce pohledů, střídání perkusí, využití exotických nástrojů i neustálé cinkání chřestidla připoutaného kolem kotníku z něj vytvářelo živý nástroj.

Novými kusy se taky pokračovalo, zazněly She Said She Was a Painter, Weeks/Shavuot nebo odlehčenější Africa, starší repertoár odstartovala až v druhé polovině večera skladba Easy Money. Hráči spolu živě komunikovali, nechyběla však ani hravost. Černé křídlo Yamaha využíval Możdżer i mimo klaviaturu, řetízek položený na strunách zkreslil několikrát výsledný zvuk do podoby prazvláštní zvonkohry. Autory většiny skladeb jsou Fresco s Możdżerem, pro první přídavek ale zvolila trojice Danielssonovo Suffering, při které autor vyměnil kontrabas za violoncello. Jen jedním přídavkem set neskončil, nadšení návštěvníci si vyžádali další v podobě úvodní skladby z The Time, Asta. Po několikaminutovém aplausu se hudebníci vrátili, aby přidali So What z dílny Milese Davise. Prudší zakončení vestoje naznačilo, že další přídavek už nebude, zklamán však toho večera neodcházel nikdo. Na pomyslném žebříčku top vystoupení tohoto roku se trojice dostává na první příčky.

A malé upozornění na závěr. Kdo by si chtěl zážitek připomenout, bude mít brzy možnost díky Rádiu 1. Koncert byl natáčen, můžete si ho tedy vychutnat v blízké době na rozhlasových vlnách.

Info

Struny podzimu: Leszek Możdżer – Lars Danielsson – Zohar Fresco
8. 10. 2013, Divadlo Hybernia, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace