Články / Reporty

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Anna Mašátová | Články / Reporty | 11.10.2013

Jako králíky z klobouku vytahuje festival Struny podzimu jedno hvězdné hudební jméno za druhým. Klasika se na Strunách střídá s jazzem i popem a díky svému vynikajícímu programu přitahuje festival stále širší diváckou obec.

Trio, které naplnilo divadlo Hybernia v úterý večer, se potkalo roku 2004 na varšavském festivalu Jazz na Starówce. Spojení chopinovského dědictví polského pianisty Leszka Możdżera, živelnost švédského kontrabasisty Larse Danielssona a orientální ozvuky izraelského perkusisty Zohara Fresca zafungovaly dokonale. Již rok poté vyšla první – nutno dodat, že veleúspěšná – deska The Time, následovaly Between Us and the Light a Live.

Věkem spíše mladší publikum očekávalo koncert s napětím. Samostatně zavítali hráči do Čech několikrát, někdy i s hosty – ať už Mozdzer s Ivou Bittovou, Fresco s pianistou Nitaiem Herskovitsem či Danielsson se svou přítelkyní, dánskou zpěvačkou Cæcilií Norby (kterou bylo možno zahlédnout v hledišti). Málokdo měl před několika lety příležitost vychutnat si jejich vystoupení na polské ambasádě, Struny podzimu tak udělaly obdivovatelům trojice nemalou radost.

Dle programu měl být koncert ve znamení skladeb z prvních dvou nahrávek, pánové se však evidentně rozhodli seznámit posluchače s novým albem Polska, jehož vydání se chystá na 25. října tohoto roku. Večer zahájil klavír a skladba Chai Peimot, brzy se připojil i kontrabas, perkuse a Frescův zpěv v unisonu s pianem. Právě jeho štětky začaly udávat rytmus tolik typický pro tvorbu tria. Jako by odtikával metronom ukrajující bez ustání čas, pravidelnému tepotu se mnozí v publiku nevědomky přizpůsobili pokyvováním hlavy do rytmu. Ostatně Izraelec na sebe strhával nepochybně nejvíce pohledů, střídání perkusí, využití exotických nástrojů i neustálé cinkání chřestidla připoutaného kolem kotníku z něj vytvářelo živý nástroj.

Novými kusy se taky pokračovalo, zazněly She Said She Was a Painter, Weeks/Shavuot nebo odlehčenější Africa, starší repertoár odstartovala až v druhé polovině večera skladba Easy Money. Hráči spolu živě komunikovali, nechyběla však ani hravost. Černé křídlo Yamaha využíval Możdżer i mimo klaviaturu, řetízek položený na strunách zkreslil několikrát výsledný zvuk do podoby prazvláštní zvonkohry. Autory většiny skladeb jsou Fresco s Możdżerem, pro první přídavek ale zvolila trojice Danielssonovo Suffering, při které autor vyměnil kontrabas za violoncello. Jen jedním přídavkem set neskončil, nadšení návštěvníci si vyžádali další v podobě úvodní skladby z The Time, Asta. Po několikaminutovém aplausu se hudebníci vrátili, aby přidali So What z dílny Milese Davise. Prudší zakončení vestoje naznačilo, že další přídavek už nebude, zklamán však toho večera neodcházel nikdo. Na pomyslném žebříčku top vystoupení tohoto roku se trojice dostává na první příčky.

A malé upozornění na závěr. Kdo by si chtěl zážitek připomenout, bude mít brzy možnost díky Rádiu 1. Koncert byl natáčen, můžete si ho tedy vychutnat v blízké době na rozhlasových vlnách.

Info

Struny podzimu: Leszek Możdżer – Lars Danielsson – Zohar Fresco
8. 10. 2013, Divadlo Hybernia, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...