Články / Reporty

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Svatá trojice Możdżer - Danielsson - Fresco

Anna Mašátová | Články / Reporty | 11.10.2013

Jako králíky z klobouku vytahuje festival Struny podzimu jedno hvězdné hudební jméno za druhým. Klasika se na Strunách střídá s jazzem i popem a díky svému vynikajícímu programu přitahuje festival stále širší diváckou obec.

Trio, které naplnilo divadlo Hybernia v úterý večer, se potkalo roku 2004 na varšavském festivalu Jazz na Starówce. Spojení chopinovského dědictví polského pianisty Leszka Możdżera, živelnost švédského kontrabasisty Larse Danielssona a orientální ozvuky izraelského perkusisty Zohara Fresca zafungovaly dokonale. Již rok poté vyšla první – nutno dodat, že veleúspěšná – deska The Time, následovaly Between Us and the Light a Live.

Věkem spíše mladší publikum očekávalo koncert s napětím. Samostatně zavítali hráči do Čech několikrát, někdy i s hosty – ať už Mozdzer s Ivou Bittovou, Fresco s pianistou Nitaiem Herskovitsem či Danielsson se svou přítelkyní, dánskou zpěvačkou Cæcilií Norby (kterou bylo možno zahlédnout v hledišti). Málokdo měl před několika lety příležitost vychutnat si jejich vystoupení na polské ambasádě, Struny podzimu tak udělaly obdivovatelům trojice nemalou radost.

Dle programu měl být koncert ve znamení skladeb z prvních dvou nahrávek, pánové se však evidentně rozhodli seznámit posluchače s novým albem Polska, jehož vydání se chystá na 25. října tohoto roku. Večer zahájil klavír a skladba Chai Peimot, brzy se připojil i kontrabas, perkuse a Frescův zpěv v unisonu s pianem. Právě jeho štětky začaly udávat rytmus tolik typický pro tvorbu tria. Jako by odtikával metronom ukrajující bez ustání čas, pravidelnému tepotu se mnozí v publiku nevědomky přizpůsobili pokyvováním hlavy do rytmu. Ostatně Izraelec na sebe strhával nepochybně nejvíce pohledů, střídání perkusí, využití exotických nástrojů i neustálé cinkání chřestidla připoutaného kolem kotníku z něj vytvářelo živý nástroj.

Novými kusy se taky pokračovalo, zazněly She Said She Was a Painter, Weeks/Shavuot nebo odlehčenější Africa, starší repertoár odstartovala až v druhé polovině večera skladba Easy Money. Hráči spolu živě komunikovali, nechyběla však ani hravost. Černé křídlo Yamaha využíval Możdżer i mimo klaviaturu, řetízek položený na strunách zkreslil několikrát výsledný zvuk do podoby prazvláštní zvonkohry. Autory většiny skladeb jsou Fresco s Możdżerem, pro první přídavek ale zvolila trojice Danielssonovo Suffering, při které autor vyměnil kontrabas za violoncello. Jen jedním přídavkem set neskončil, nadšení návštěvníci si vyžádali další v podobě úvodní skladby z The Time, Asta. Po několikaminutovém aplausu se hudebníci vrátili, aby přidali So What z dílny Milese Davise. Prudší zakončení vestoje naznačilo, že další přídavek už nebude, zklamán však toho večera neodcházel nikdo. Na pomyslném žebříčku top vystoupení tohoto roku se trojice dostává na první příčky.

A malé upozornění na závěr. Kdo by si chtěl zážitek připomenout, bude mít brzy možnost díky Rádiu 1. Koncert byl natáčen, můžete si ho tedy vychutnat v blízké době na rozhlasových vlnách.

Info

Struny podzimu: Leszek Możdżer – Lars Danielsson – Zohar Fresco
8. 10. 2013, Divadlo Hybernia, Praha

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Souznění s tichem (Van Wissem & Šimanský)

Klára Šajtarová 06.02.2025

V polovině večera se k loutně přidává hlas, hluboký, nenucený, téměř mluvený. Neslouží k vyprávění příběhu, spíš k rozšíření hypnotické nálady.

CTM III: Hledání blízkosti

Vojta Chmelík 06.02.2025

Komorní amfiteátr sice poskytuje skvělý zvuk a možnost se plně soustředit a vychutnat komplexnost díla, v rychlejších rytmických pasážích by si však člověk přál být na parketu.

Křičet, brečet, skákat (Touché Amoré)

Marek Hadrbolec 05.02.2025

Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.

CTM II.: Berghain trochu jinak

Vojta Chmelík 03.02.2025

Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: To, co léčí (Sonic Herbalism)

Alžběta Sadílková 31.01.2025

Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…

CTM I: Večery v krematoriu

Vojta Chmelík 29.01.2025

Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Návrat k primárním pudům (AfrikaBurn)

Kristina Kratochvilová 29.01.2025

Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Venite a casa! (Hudební scéna v Buenos Aires)

Krištof Budke 27.01.2025

Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Děti, které nesměly dospět (Disneyho dětské hvězdy)

Julia Pátá 27.01.2025

Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace