redakce | Články / Sloupky/Blogy | 31.03.2023
Filozof undergroundu Egon Bondy o malířském stylu královéhradeckého rodáka Jana Šafránka kdysi napsal, že jde o „švejkovský hyperrealismus“. Vystihl to možná daleko líp než fundovaní historici umění, pomocí svých krkolomných škatulek, jimiž se občas snaží uchopit jeho solitérní a těžko zařaditelnou tvorbu na hranici naivního umění a akademické malby s výraznou barevností.
Jan Šafránek získal malířskou praxi již za reálného socialismu jako propagační výtvarník Kina Jas (dnes artové Bio Central), kde ručně maloval velké nástěnné poutače k filmům. Později odešel do Prahy, kde se stal součástí disentu a následně podepsal Chartu 77. V roce 1979 byl donucen z politických důvodů emigrovat do Rakouska, kde začal studovat Akademii užitého umění ve Vídni. Postupně procestoval mnoho zemí světa od Nového Zélandu, přes USA a Mexiko po státy Jižní Ameriky a Tichomoří. Nakonec se usadil v Austrálii. Dnes pendluje mezi Českem a Rakouskem. Tím si získal pověst malujícího světoběžníka, zachycujícího efemérní okamžiky z cest do jiných kultur.
Aktuální výstava v Galerii moderního umění v Hradci Králové s názvem Kavárna Kubišta (podle známého obrazu českého kubisty Bohumila Kubišty) prezentuje průřez jeho celoživotní tvorbou. V ní se zaměřoval převážně na zobrazování jakýchsi mikropříběhů, plných svérázných postav a nereálně reálných situací. Zároveň v jeho tvorbě lze najít stylistické parafráze a inspiraci italskou renesancí, holandskými mistry nebo slavnými obrazy a autory modernismu jako Magritte, Manet nebo Dalí, které humoristicky dotahuje a zároveň pop artově paroduje. Vytváří tak novodobou vizuální grotesku plnou drobných detailů a absurdních situací, které se jen tak neokoukají.
Michal Pařízek 08.09.2023
Ne snad že bychom museli nutně každý den něco udělat, ale zároveň… proč si pak ten den pamatovat? Co kdybychom to zkusili jinak – ani jeden den bez vzpomínky!
Michal Pařízek 25.08.2023
Jasné, tohle je emo edice. Kromě pozitivních reakcí snad všech, se kterými jsem včera mluvil, stačilo jen postávat opodál a vstřebávat atmosféru.
Michal Pařízek 28.07.2023
Začátkem devadesátých let se řešilo v showbizu hodně věcí, jedním z těch nejzásadnějších témat bylo, zda slza, stékající po tváři irské zpěvačky Sinead O’Conner...
redakce 10.07.2023
Nádhera na letišti aneb to nejlepší z letošního ročníku festivalu Pohoda podle redakce, kolegů a dalších přátel.
Michal Pařízek 30.06.2023
Prázdniny. To pro mě věky neplatí, přesto tenhle den vnímám jako jakýsi milník. Startovní čáru. Portál, za kterým je všechno na chvíli jinak.
Michal Pařízek 16.06.2023
Nenapadlo by mě, že někdy budu s chutí číst komentáře Martina Fendrycha, který pro nás coby mladé pankáče na začátku devadesátých let znamenal synonymum establishmentu, zla.
redakce 16.05.2023
Nabízíme tradiční výběr toho nejlepšího od zástupců Full Moonu a dalších kolegů i kamarádů, probírala se Eurovize i gotici a tančilo se dokonce i v bačkorách.
redakce 09.05.2023
Máme za sebou dva povedené víkendy v rakouském městečku Kremže a jako vždy bylo z čeho vybírat. Prosíme si!
Zdenko Fajčák 01.05.2023
Punk na Slovensku bol v posledných rokoch bez iskry ako vypraný zapaľovač, vyprázdnené retro v štýle Ein Punkes Buntes.
redakce 24.04.2023
Popáté a zase jinak. A zase nejlepší.