Články / Reporty

Světový festival, o kterém ještě nevíte - Worldfest Grabštejn

Světový festival, o kterém ještě nevíte - Worldfest Grabštejn

Barka Fabiánová | Články / Reporty | 11.09.2013

Příznivci alternativní hudební scény vědí, že konec léta je dobré strávit v severních Čechách. První zářijový víkend se na hradě Grabštejně, v malé obci Chotyně u Hrádku nad Nisou koná festival Worldfest. Organizátory je liberecká agentura ŠTĚK, která festival nazývá nejmenším světový festivalem na světě. Letos proběhl už pojedenácté a kromě známých i méně známých kapel z tuzemska i ciziny nabídl i několik divadel, promítání animovaných filmů a workshopy pro malé i velké návštěvníky.

Do Hrádku nad Nisou v pátek večer připlul dvojstěžník Divadla Mimotaurus, z něhož se vylodili Charónovi blázni, aby odehráli představení na náměstí. Na hradě Grabštejně otevíral první festivalový den Vladimír Merta. Písničkář a multiinstrumentalista, který sám sebe označil jako skoro dokonalého trubadúra, oplýval suchým humorem a sarkasmem.

Až umřu, chci, aby se o mne postarali Funebráci z Wariot Ideal. Jejich eskapáda s rakví, smutečním pochodem s hudebním doprovodem a několika zastávkami totiž vůbec nebyla pochmurná. Rakev postupně proměnili v boxerský ring pro zápas šílených veverek, kulečníkový stůl a nakonec v barový pult. Alkohol jen z rukou funebráka… Rajtaraj jsou na Grabštejně známé firmy. Jejich kolotoč balkánských, skandinávských a západoevropských písní spolehlivě rozežene trudomyslnost a dodá potřebnou dávku energie. Performance Veroniky Švábové zajímavě propojila pohyb se zvuky vyluzované pomocí různých krabiček a destiček. Po jejím představení nebyl čas na rozjímání, na hlavním pódiu za pár minut začínali francouzští Sergant Pépére.

Početná parta v kostýmech předvedla divadelně-hudební kabaret, roztančila diváky, uspořádala přímo na pódiu soutěž o nejlepšího tanečníka. A na konec skončila mezi publikem. K pátečnímu večeru pořádná párty patří a kdo nebyl po francouzské smršti utancován, mohl pokračovat až do ranních hodin na zahradě s The Sebučedos a dalšími vytrvalci.

Sobotní program začínal pohádkou divadla Toymachine v pravé poledne. První hudební rozjímání obstaralo česko-bretonské duo Deliou a melodie z různých koutů světa hrané na harfu a housle v historickém Mázhausu byly silným zážitkem.

Spojení akordeonu a bicích zní možná trochu zvláštně, ale nuda to rozhodně nebyla. Běloruský akordeonista Roman Zabelov a bubeník Jan Šikl mají spoustu hudebních nápadů, své nástroje dokonale ovládají a jejich minimalistické hudební příběhy mají hlavu i patu, pro mě objev letošního Grabštejna. Milanosz v balkónovém sále pěli a capella ukrajinské, ruské a běloruské písně. Znělo jim to dobře. Po nich na hlavním nádvoří navodila atmosféru francouzského Montmartru kapela Voila Zdenky Trvalcové. Šansony v jejím podání si moje srdce nezískaly, ale grabštejnské publikum potleskem nešetřilo a o nadšení z koncertů svědčila i řada zájemců o CD.

Činna a Jana Vébrová se rovná deprese na druhou. Temná poezie Činny a pronikavý hlas Jany Vébrové se zarývaly hluboko pod kůži a působily mrazení. Tramtram a Der Šenster Gob hrají v podobném duchu a jejich hudební společnost v zahradě byla vždy milým zpestřením, když si chtěl člověk odpočinout od davu na nádvoří. Bretonské melodie a námořnické písně kapely Bran se těší vzrůstající oblibě, na Grabštejně už také hráli (i když v jiné sestavě) a publikum je tady zná. Skvělé výkony jednotlivců i celé kapely byly zaslouženě odměněny aplausem.

All Star Refjúdží band je početná multikulturní parta, která svou temperamentní taneční směsí a energií nakazila diváky nutkáním dát se do tance. Jedna tuba nestačí, čtyři tuby to je Síla. Tubový kvartet spolu s Trabandem byl vtipný a publikum si zpívalo spolu s nimi, Traband je na Grabštejně taky jako doma. Ahmed má hlad, česká balkánská stálice a taneční rej pod pódiem, oficiální část druhého festivalového dne končila, ta neoficiální probíhala až do časných ranních hodin v zahradě.

V neděli už jen tradičně pohádka, pak didgeridoo Ondřeje Smeykala na nádvoří. Fotografům a neposedným dětem vstup nepovolen… Jdu na pivo a těším se na HuSo. Maskoti Grabštejna, HUdební SOcky, tedy dvojice Hubáček a Soldán, triumfálně vjeli na zahradu a předvedli svůj monstrózní kabaret. To nejlepší nakonec.

Grabštejnský festival jsem navštívila už počtvrté a musím říct, že patří k festivalům sice malým rozměrem, ale velkým posláním. Doufejme, že si přátelského ducha a takřka rodinnou atmosféru zachová i do dalších let.

Info

Worldfest Grabštejn 2013
6. – 8. 9. 2013, hrad Grabštejn, Hrádek nad Nisou

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.