Články / Reporty

Synkronizování atmosféry

Synkronizování atmosféry

iob | Články / Reporty | 14.10.2015

U nás už pár let prakticky zdomácnělý Joe McBride – ať už sám jako Synkro v Crossu nebo loni ve společném projektu Kiyoko s Bering Strait tamtéž anebo s Indigem pod hlavičkou Akkord na Shotgun festu – se letos, po VELMI dlouhé řadě EP konečně rozhodl k prvnímu regulérnímu albu s jednoduchým, o to výstižnějším názvem. Changes vyšlo na značce Apollo, u sublabelu známého R&S Records, a tak zastávka v Praze v rámci turné byla nasnadě. Pozvání přijal od nejpovolanějších, kteří mu ten večer dělali i hudební support – Josef a Pierre z Radia 1, kde vysílají i kluci z Volnýho Průběhu – ahZ s Nitrousem.

Venku byl chladný sobotní večer, listy stromů pokreslené přírodou a částečně opadané, podzim už nikdo nezapře, a Synkro zatím v útulném prostředí novoměstské radnice s nádvořím začal svůj dlouhý náladový set krásně – jako ty podzimní koruny. Prvně přišly na řadu pomalejší plochy, pak pár skladeb z nového alba, set se dostal i ke starším trackům. A v poslední třetině sáhl ke klubovým UK stylům, přes garage a bass (ať už výtečné klapavé, nebo „step“ věci) se dostal i k futurističtějším beatům. To vše zaobalené do charakteristické atmosféry, Synkrova osobitého zvuku, rozpoznatelného, a zároveň neokoukaného. Paleta abstraktních nebo melancholických nálad, potemněle taneční, ale solidní ostrovní klubový zvuk.

Lidí mohlo přijít ještě o pár víc (systém rezervací dopředu na mail pořadatelů nebyl nejšťastnější), ale díky těm, co dorazili, dostal název akce Atmo nový rozměr. Všichni uvolněně tančili nebo uznale pokyvovali se spokojeným úsměvem, což bavilo i samotného Synkra, který nakonec hrál přes tři hodiny. Podkres tvořila jemná vizualizace promítaná efektivně za dvěma okny, pohled na ni jako by nás odnášel jinam. Stejně jako hudba, stejně jako atmosféra celého večera.

Jediným neduhem byl zvuk - díky brzké návštěvy policie šla po zvukově „plném“ startu síla o úroveň níž. Po jejím odchodu byla sice hlasitost zvýšena, ale nízké frekvence zůstaly potlačeny, znatelně chyběly bassové linky, což je škoda, protože Synkro svůj zvuk staví právě i na nich. Nevím, jestli je Café Neustadt vhodný po akustické stránce na podobné akce, ale co takhle příště ztišit level zvuku celkově, a nevytahovat pouze středy a výšky?

Joe McBride, malý zrzek, toho času s plnovousem připomínající skřítka, hyperaktivní producent, který se za bezmála dekádu vypracoval v osobitého hudebníka, uvedl i jeden Burialův track. A když uzavíral výjimečnou skladbou Shoreline s vokálem Roberta Manose z letošního debutu, sborový potlesk a ovace nebraly konce. Synkrovi a všem, kteří byli ten večer u toho, se podařilo vytvořit místo, kde se zastavil čas a všechny ruchy světa jako by utichly. „The world can wait.“

Info

Synkro (uk)
10. 10. 2015, Café Neustadt, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...