Články / Recenze

Ta, co jede na tygru - Shilpa Ray

Ta, co jede na tygru - Shilpa Ray

Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.10.2015

OHODNOŤTE DESKU

Piráti z Disneylandu přinesli kromě rumového přízvuku Johnnyho Deppa další vedlejší efekt – dvě rozsáhlé kompilace Rogue’s Gallery, plné písní a popěvků o moři a jeho vlcích. Kromě celebrit na nich najdeme i Jarvise Cockera, Michaela Giru nebo Chucka E. Weisse, na obou dílech se objevuje také Nick Cave – kromě vokálů s Warrenem Ellisem producentsky zaštítil novou verzi klasiky Pirate Jenny z Třígrošové opery. Září v ní zpěvačka Shilpa Ray.

Scéna, v níž Cave a Ellis vzpomínají na vystoupení před Ninou Simone, patří k mnoha krásným momentům snímku 20 000 dní na Zemi. Pirate Jenny v podání Simone je legendární jako zpěvačka sama, právě k ní bývá Shilpa Ray přirovnávána. Stejně jako k Blondie, Patti Smith nebo třeba k The Cramps. Vyzařuje kouzlo starých časů, ozvěny CBGB a původního newyorského punku. Sama o sobě mluví jako o Bengali woman from Jersey, vzpomíná, jak jí rodiče zakazovali pop music a nutili do studia klasické indické hudby. Ale nejde o lkaní nad osudem, spíš zábavné vyprávění plné smíchu a ironie. Podobný postoj odráží ve své tvorbě, nevázané a rozpustilé písně pracují s vážnými tématy.

Spolupráce s Beat the Devil a Happy Hookers byla divoká, EP It’s All Self Fellatio, vydané u příležitosti turné s Cavem, pak přineslo smířlivější zvuk, byť spáry neobrousil. Plným halám vyhrávala nebojácně sama, bez kapely v zádech, jen s harmoniem, pozornost publika dokázala získat i tak. Album Last Year’s Savage je postaveno na souhře harmonia se steel kytarou, nezvyklá instrumentace nutí k pozornějšímu poslechu. Divočinu nahradily chytré, podezřele hitové aranže.

Opičí maska z obalu nehledí náhodou, jak bylo řečeno jinde: člověk s maskou z principu něco ukrývá. Shilpa Ray na to jde odjinud, používá třetí osobu, pracuje se svým já jako s rolí. Komunikace je tak snazší, vždy ale upřímná. „Nikdy jsem nebyla populární, a to se vlastně nezměnilo,“ říká se smíchem a dodává: „Nesnáším klábosení a tlachání, dělám tyhle věci, jen když mi zaplatí.“ Last Year’s Savage je o posedlosti, touze a obavách. Všeho si Ray užila dosyta – dříve se z toho snažila vykřičet, dnes je tišší a koncentrovanější. Své démony vplétá do bizarních historek a jinotajů, nebojí se je vtipně a elegantně pojmenovat.

Stranou nezůstalo náboženství, feminismus ani New York. Město, které si pro punkovou poetiku, Velvet Underground nebo New York Dolls zamilovala, je dnes proměněné, což věcně komentuje. Nepatří do žádné scény, královnou popularity se nestane. Shilpa Ray je samotář a snílek, který si věci dělá po svém. Snad i spoluprací s Cavem si potvrdila, že je na správné cestě. A jak říkají v Indii, kdo jede na tygru, nemůže seskočit.

Info

Shilpa Ray - Last Year’s Savage (Northern Spy, 2015)
www.shilparay.net

Live:
10. 11. 2015 Kabinet Múz, Brno
16. 11. 2015 Lucerna Music, Praha
21. 11. 2015 T-klub, Rožnov pod Radhoštěm

Text vyšel v magazínu Full Moon #51-52.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace