Jakub Koumar | Články / Recenze | 16.06.2014
Mladé krve není nikdy dost. Zdá se totiž, že právě ona je hnací energií. Mladým grázlem, co víří usazený prach a hrabe se ve věcech, které jste už dávno zavřeli do skříně. A tohle běsnění vám sice leze krkem, ale zároveň mu musíte závidět.
Dnes dvaadvacetiletý frontman Dylan Baldi začínal v garáži jako snad každý indie rocker, ale brzo chytil v centru rockového vesmíru šanci za pačesy. Zahuhlané kytary daly vzniknout prvotině Turning On, což byl demáč znějící nemlich stejně jako devadesátkové indie garážovky. Dylan se soustředil na melodické nápěvy rvoucí se energicky skrze přímé a jednoduché texty. Všechny tyhle parametry v podstatě platí i pro následující desky, na každé je ale vidět výrazný krok kupředu. A to jak po zvukové stránce, tak i v promítání Dylanovy osobnosti do celkového profilu kapely. Hlavním milníkem se stala nahrávka Attack on Memory, její více než vřelé přijetí staví totiž letošní novinku k nezáviděníhodnému soudu – lepší/horší.
Here and Nowhere Else je ale hlavně dospělejší. Ostatně – producent John Congleton by se neujal nějakého nedomrlého škváru. Základním posunem je mnohem širší a prostorový sound. Kytara konečně není plochá a valí se jako splašená rolba a Dylan ji musí místy přeřvávat, co mu chrapot stačí, což dává písním přímo pekelný drive. Bicí se chvílemi mění v kulomet, nekompromisně kosí vše okolo. Jinak Cloud Nothings staví na zručném spojení slok a refrénů a míchání melodií s běsnící grungeovou beznadějí. Baldi se sice dušoval, že zpěvnosti bude tentokrát míň, ale není to tak úplně pravda, pořád je jedním z hlavních aspektů. Jen ji častěji uzemní zkreslení kytary nebo se zadře ve skřípavém motoru Baldiho hlasivek.
Texty jsou prodchnuté cynismem a povýšeností, což ve spojení s životní bezradností vytváří poněkud klišovitou směs další z nekonečného zástupu indie kapel. Nicméně podobným procesem si prošel asi každý druhý a o překonávání této mety se můžou Cloud Nothings pokoušet v budoucnu. Nebude-li jim to u zadele. A přesně tam jim může být i kydání hnoje na neoriginalitu, byť oprávněné. Baldi má zatraceně dobrý čuch na píseň a asi mu to (zatím) stačí, svou poctivostí se snaží vytěžit z minima maximum. I když si můžete říkat, že tohle už jste slyšeli xkrát, být zajímavými je asi to poslední, o co jim jde.
Zatvrzelý fanoušek prožívá neopakovatelný proces stárnutí se svou vyvolenou, tedy kapelou. Často si to uvědomí až zpětně. Cloud Nothings mají na triku čtvrtou desku a jestli po ní hned sáhnete, ještě pořád může tohle vaše dozrávání započít. Cloud Nothings jsou totiž pořád na začátku.
Cloud Nothings - Here and Nowhere Else (Carpark Records, 2014)
http://cloudnothings.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.