Články / Recenze

Tady a teď - Cloud Nothings

Tady a teď - Cloud Nothings

Jakub Koumar | Články / Recenze | 16.06.2014

Mladé krve není nikdy dost. Zdá se totiž, že právě ona je hnací energií. Mladým grázlem, co víří usazený prach a hrabe se ve věcech, které jste už dávno zavřeli do skříně. A tohle běsnění vám sice leze krkem, ale zároveň mu musíte závidět.

Dnes dvaadvacetiletý frontman Dylan Baldi začínal v garáži jako snad každý indie rocker, ale brzo chytil v centru rockového vesmíru šanci za pačesy. Zahuhlané kytary daly vzniknout prvotině Turning On, což byl demáč znějící nemlich stejně jako devadesátkové indie garážovky. Dylan se soustředil na melodické nápěvy rvoucí se energicky skrze přímé a jednoduché texty. Všechny tyhle parametry v podstatě platí i pro následující desky, na každé je ale vidět výrazný krok kupředu. A to jak po zvukové stránce, tak i v promítání Dylanovy osobnosti do celkového profilu kapely. Hlavním milníkem se stala nahrávka Attack on Memory, její více než vřelé přijetí staví totiž letošní novinku k nezáviděníhodnému soudu – lepší/horší.

Here and Nowhere Else je ale hlavně dospělejší. Ostatně – producent John Congleton by se neujal nějakého nedomrlého škváru. Základním posunem je mnohem širší a prostorový sound. Kytara konečně není plochá a valí se jako splašená rolba a Dylan ji musí místy přeřvávat, co mu chrapot stačí, což dává písním přímo pekelný drive. Bicí se chvílemi mění v kulomet, nekompromisně kosí vše okolo. Jinak Cloud Nothings staví na zručném spojení slok a refrénů a míchání melodií s běsnící grungeovou beznadějí. Baldi se sice dušoval, že zpěvnosti bude tentokrát míň, ale není to tak úplně pravda, pořád je jedním z hlavních aspektů. Jen ji častěji uzemní zkreslení kytary nebo se zadře ve skřípavém motoru Baldiho hlasivek.

Texty jsou prodchnuté cynismem a povýšeností, což ve spojení s životní bezradností vytváří poněkud klišovitou směs další z nekonečného zástupu indie kapel. Nicméně podobným procesem si prošel asi každý druhý a o překonávání této mety se můžou Cloud Nothings pokoušet v budoucnu. Nebude-li jim to u zadele. A přesně tam jim může být i kydání hnoje na neoriginalitu, byť oprávněné. Baldi má zatraceně dobrý čuch na píseň a asi mu to (zatím) stačí, svou poctivostí se snaží vytěžit z minima maximum. I když si můžete říkat, že tohle už jste slyšeli xkrát, být zajímavými je asi to poslední, o co jim jde.

Zatvrzelý fanoušek prožívá neopakovatelný proces stárnutí se svou vyvolenou, tedy kapelou. Často si to uvědomí až zpětně. Cloud Nothings mají na triku čtvrtou desku a jestli po ní hned sáhnete, ještě pořád může tohle vaše dozrávání započít. Cloud Nothings jsou totiž pořád na začátku.

Info

Cloud Nothings - Here and Nowhere Else (Carpark Records, 2014)
http://cloudnothings.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Celistvý zvukový příběh Frontier Guards

redakce 17.08.2019

Prokomponované IDM melodie se tu místy nebojí jít do minimal techno smyček, vše přitom doplňují i industriální rytmy a ruchy.

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

redakce 15.08.2019

Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem.

Stále autentičtí Foals

redakce 04.08.2019

Už píseň Exits ukázala, že se Foals posouvají dál – a to jak pestřejší kombinací hudebních nástrojů, tak vokálními experimenty i novým obsahem.

Problémy, které vidět nechceme (Rafael Anton Irisarri)

redakce 02.08.2019

Deska Solastalgia je osobní výpovědí člověka, na kterého nejen dopadá všudypřítomný pocit bezmoci, ale který se neustále setkává se změnami klimatu.

Miesto s názvom Schlagenheim (black midi)

redakce 29.07.2019

Štvorica násťročných chlapcov z Londýna zaujala už skôr tohto roku, keď vydala dvojsingel Talking Heads/Crow’s Peach. Teraz prichádzajú s debutom Schlagenheim.

Gangsterská odysea s přešlapy (Schoolboy Q)

redakce 27.07.2019

Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Jakou pozici v něm vedle Kendricka Lamarra nebo Ab-Soula zastává Schoolboy Q?

Stále stejné zásadní věci (Pád Hyperionu)

redakce 26.07.2019

Zrovna tak aktuální je jeho apel na vzájemnou empatii a všelidské hodnoty, které se v současné individualizované době vytrácí nebo značně relativizují.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.