Články / Recenze

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 01.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Bolehlav je nový elektronický projekt Michala Milka, který v té nejlepší formě uložil k ledu noiserockovou kapelu noAR+IS+ a vydal se na dráhu osamoceného tvůrce hutných, psychoidních rytmů proložených kytarovými riffy a hluky.

Někdy stačí trocha zdravého sebevědomí a štěstí. Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Nakonec se čtyřskladbový materiál Don´t Believe in No Ghosts ve Francii zalíbil natolik, že ho label digitálně vydal. Bolehlav už má za sebou i evropské turné a EP se má letos na podzim dočkat i desetipalcové vinylové edice.

Tracky zní sebevědomě a propracovaně. Bolehlav spojuje ty nejlepší okamžiky tvrdého dubstepu s drum’n’bassovým švihem, úderností industrialu a šmakem špinavých experimentů. K tomu řezavý zpěv a neveselé texty: „Možná je zvíře v nás… Už praská hrudní koš…“ Jsou tu i místa, kdy hudba ztěžkne, vše se uvolní a atmosféra pluje na psychedelických vlnách vtahujících smyček. Bolehlav se mezi všemi vlivy elegantně pohybuje, dotažená produkce a sound vůbec neprozrazují, že vše je dílem novice, tedy v tomto stylu.

Michal Milko má od počátku osobitý rukopis. noAR+IS+ byl původně one-man projekt s plně kapelním zvukem a nervní, kousavou energií. A právě tu Milko přenesl i do Bolehlava. noAR+IS+ se později rozrostl na tříčlennou kapelu a zamával scéně výborným albem Zahojí se to jen když si to přestaneš škrábat. O vydání se v roce 2016 podělili Sakraphon, Silver Rocket a Holubník a prvně jmenovaný label je dalším místem, kde Milko působí. Kolem Sakraphon se za léta vydavatelské práce vytvořila odvážná „volná“ scéna: experimental-psychedelic-poezie Asstma, s kytarovým noisem i elektronikou operující Bumfrang 3, originální písničkář Květoslav Dolejší nebo ambientně/darkmetalově dronový kytarista Sweeps04.

Bolehlav je pak dalším dílem solitéra, který si uchoval svůj charakter a nadále nadšeně zkoumá, kam až ve svém projevu dokáže zajít. A česká elektronická scéna získává projekt, který míří i do Evropy.

Info

Bolehlav - Don´t Believe in No Ghosts (Audiotrauma, 2019)
bandcamp projektu

foto © Vlastimil Vojáček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace