Články / Reporty

Tady velí kapitán a Hiromi, přepínám (Colours of Ostrava 2022)

Tady velí kapitán a Hiromi, přepínám (Colours of Ostrava 2022)

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 15.07.2022

Podle Jiřího Buriana je v pořádku, že je Kapitán Demo kontroverzní a rozděluje společnost. Na Colours Of Ostrava to ale vypadalo, že jej bezezbytku hltal každý, od dětí po babičky. Protože naservíroval hodinu důvtipného špásování a úderné společenské satiry. Příklad: před písničkou To je to kouzlo nechal otočit celé publikum čelem vzad a pravil, že až na počítá do tří a zatočí svým Arabeliným prstenem - ale musíme se dívat hodně pozorně tam na ten komín - vzlétne čmelák. A vzlétl! A později si půlka z nás sundávala pravou botu - to byl takový sociální experiment. Minutu na to jsme ji ochotně vyhazovali nad hlavu, taženi smíchem a nadějí, že ji ještě najdeme. Hodný benga, ADHD, Marylin Monroe nebo Párty - co na tom, že koncert chvílemi sklouzával k tyranii happy hardcorem, když má o vás kapitán takový zájem? “Jak se máš, bráško? Doufám, že jste byli spokojeni. Všechno v pořádku? Chutnalo vám?” Už jen pozorovat umělecké tlumočnice, jak se snaží kanonádu humoru překládat, bylo něco. A Jordan Haj i Givi Cross vydatně pomáhali. Zlatíčka!

Kéž bychom se k hlavní stagi nevraceli na Princess Nokia. To byl fakt průser. Oukej, diva z ghetta možná umí rapovat a zařídit si dobrou crew, ale veškerou práci oddřel DJ, plytké vrtění v topíčku a kalhotkách prostor před scénou pomalu, ale jistě vyprazdňovalo a když jsme šli v druhé půlce koncertu znova okolo, došlo na nejhorší. Do úplného ticha ne zrovna zdařile zpívala I Miss You od Blink 182, dlouho, bez pointy. Uondanější být nemohla.

Naštěstí s Franz Ferdinand se to obrátilo. Byli, resp. především jejich frontman Alex Kapranos byl tak zdatný v projevu a v komunikaci s davem, že ten přes přeháňku neprořídl. A šlape jim to stejně jako deset let zpátky. Bára Zmeková zraje a její popůlnoční koncert v Gongu s velkou kapelou měl vše, co jsme si mohli přát. Místo tria nastoupilo hned osm skvělých muzikantů, obsazení s harmonikou, tenor saxofonem, saxofonem, trumpetou, houslemi a violoncellem navíc udělalo z poetické tvorby epickou. A mezi hosty byl i Oskar Török, se kterým si Zmeková odehrála jen ve dvou píseň Máky. Co víc si na dobrou noc přát?

fotogalerie z festivalu najdete tady

Bez Zmekové a hostů bych oka jen tak nezamhouřila. Měla jsem plnou hlavu předchozích koncertů, EABS a Hiromi. Polský inovativní fusion jazz zněl do lijákovitého deště, zatímco se pod Full Moon Stage tvořilo malé moře a my se bokem tísnili pod tunami zrezlé oceli. Šlo o démonický set, kterému nepříznivá noc překvapivě jen přidala. Naopak Hiromi zářila - světově uznávaná pianistka a skladatelka, vášnivá performerka a držitelka Grammy proslula především extrémně rychlou až šokující hrou. Stačila minuta vystoupení, aby se strhl první frenetický potlesk. A posluchači s ním pak často nepočkali ani do konce sóla, s atmosférou komorního orchestru pro piáno a smyčcový kvartet zážitek rozhodně neměl moc společného. Sama rozjívená Hiromi málokdy udrží vážnou tvář, vestoje bouchá do strun pod rezonanční deskou, chvílemi zatíná pěst a mává s ní v rockových gestech. Přitom téma nebylo snadné - představila svou čtyřdílnou Silver Lining Suite, kterou tvořila během pandemie. Její části jsou pojmenované podle emocí a stavů, se kterými se skladatelka vyrovnávala: Isolation, The Unknown, Drifters a Fortitude. Zazněly všechny, nádavkem mimo jiné jazzové variace na motiv ze Smetanovy Vltavy, chcete-li Kočka leze dírou.

Jeden přídavek zdaleka nestačil. Z rohu sektoru se opakovaně ozývalo “Šílené, bravo!”, slečna za mnou popisovala svému partnerovi, že moc víc už na nástroje snad ani předvést nejde. Odcházeli jsme se slastně přitroublým výrazem s nádechem údivu, stejně jako v poledne po představení The Runners. Děkujeme.

Info

Colours of Ostrava
13.–16. 7. 2022
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
web festivalu

foto © Petra Vavrečková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace