Články / Recenze

Tahle deska svět nespasí!

Tahle deska svět nespasí!

waghiss666 | Články / Recenze | 20.03.2014

Nám Bůh poskytuje jistý sexuální služby, stejně jako my jistý služby poskytujem vám…
… už přes čtvrt století. Ke kultu 1N54N14 se hlásí nejeden vyznavač nekompromisního rachotu. Názory na osmou dávku jedu pro tento svět nazvanou Zapal dům, poraž strom… se liší. Píše se, jak by si měl Tudy (klávesy) víc naposlouchat NIИ a že jediný možný další posun je do nikam. Jak to vidí nepředpojaté uši? (čerstvé)

Kdo chová k násilí nežnej cit, může si s námi teď účty vyřídit.
Od první ozvěny až po poslední doznění chiny se Poly strefuje do Boha a bohů. Sám sice uznává lacinost útoků, na síle mu to ale neubírá. Co verš, to téměř perla do učebnic. Kostely tu stojí dýl než zapálený dům, nabízí se ale otázka aktuálnosti takových útoků. (nasrané)

Sirény v zádech ječí blíž a blíž, na tripu s Joem se fakt nenudíš.
Přímočarost nabízí dost prostoru barvám, i když jsou všechny tmavé. Rap, dětský zpěv jako z gospelu, kocábovština. Tradiční postavička Joe, eso mezi křiváky, se vrací v roli manažera. Rýžuje na kapele, v kufru auta vozí mrtvoly a dostane se do pekla. Píšu ti švabachem – song jako důkaz, jak legendy zvládají ještě přikořenit nářez. (staronové)

My nehrajeme noty, my cedíme krev, jsme dárci jedu pro tento svět!
Nad všechnu tu řezničinu ční klávesy a i díky nim není deska nudná. Že synťáky nesledují módní trendy, je vyčpělý argument, oldskool fungoval i tenkrát a nepotřebuje vyučovat, jak na to. (pestré)

Televizní národ miluje zábavu, která je vkusná…
Prudce jedovatá kritika konformity životů je údajně plivána s větší dávkou nadsázky. To tvrdí tiskovky, mě ale nepřesvědčily. Jasně, každou hlavu drží zpříma vlastní krk a ten Polyho se kroutí zleva doprava. (nepřijatelné)

Cílem hudby je šířit strach, a když ne, je to kýč lacinej.
Přímočarý metal bez pičovin, až na výjimky. Skoro rádiové figury vedou klávesy k repetitivním obavám. Patos. A to i přes možnou dvojí interpretaci. Doby, kdy na koncerty nikdo nechodil, jsou dávno pryč a třeba je popularita na vině. Refrény jsou silné a často i líbivé, v rozporu s útočným sdělením, bohužel obsah válu Sfoukni za mě svíci zastiňuje formu. Jak hudební, tak lyrickou. Tahle hudba není vždycky jedovatá. (naředěné)

Opakovanej vtip teprve začíná být vtipem.
Nikdo se ale nezvládne smát věčně. Zastaralost protináboženského popichování nevadí, je toho ale dost a ohně snad mohly hořet i dřív. Posun k nové době s muzikou až tolik nesouvisí a asi nedonutí ke koupi nosiče, QR kód pro aplikaci se závadným obsahem svítící z bookletu tady ale tolik nefrčí. (příjemné)

Tahle deska svět nespasí, právě naopak.
Existuje teze, že by bez Polyho textů skončili na zábavě nebo jako předkapela Kabátu, naproti tomu se Akademie nebojí případně udělit okřídlené sošky. Jestli je pravda v mešním víně, Joe ho obohatil tělní tekutinou po vzoru Máchy. Texty znám zpaměti, ale co čekat příště, nemám páru. A čím rozporuplnější názory, tím větší hlad po těch vlastních. (nesnadné)

Info

Insania – Zapal dům, poraž strom… (X Production, 2013)
http://www.insania.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?