Články / Seriály

Tak daleko, tak blízko: Inau

Tak daleko, tak blízko: Inau

redakce | Články / Seriály | 16.02.2021

Josef Holub alias Inau je In a Aut. Můžete ho pamatovat z neklidné noiserockové dvojice Kontroll, ale možná jste registrovali až jeho osobitý rap coby Inaua ať už sólo nebo v rámci projektů Obřízek a Sladkovol. Před dvěma lety vydal u Silver Rocket desku Život je krásný, jejíž platnost nesmaže žádná pandemie. Kolínských rodák se fyzicky i mentálně pohybuje mezi Kutnou Horou, Prahou a Kouřimí, tedy nejen. Nechte se vést jeho místy, která můžou být i místy vašimi. In, au.

Co vidíš z okna?
Z okna hledím jednak do zcela klidné ulice Olivovy, kde největším vzruchem bývá pondělní ranní průjezd popelářů, jednak do Seifertových sadů, což nejsou žádné sady, nýbrž „pouhý” parčík s dětským hřištěm. Rád si tam hraju.

Kam na snídani?
Na snídani doma. Skočit do Billy pro drobnosti, případně si ohřát polévku z předešlého dne a dlooouze snídat doma. A pak si ještě na chvíli lehnout.

Oblíbená vycházková trasa?
Když už (dneska), tak Grunteckou ulicí kolem hřbitova po poli a zasněženým sadem na Kuklík pozorovat stopy zvěře a lovu dravých ptáků k bezhlavému Jánovi, kousek po silnici do ouvozu, pak myší dírou do parčíku ve křoví, dál mezi vilkami v ulicích se jmény květin, přejít Českou u hřbitova a zpátky do Seifertových sadů. Nebo stezkou k Lechovu kameni v Kouřimi. Tam to na vás dýchne pohanstvím!

Kde na kávu?
Kafírnictví na Palackého náměstí. Dřív jsem to tam neměl rád, protože „baristky” nebyly k zákazníkům zrovna pozorné, ale od té doby, co je tam Honza Fér, je to tam fér. Ale já po kafi špatně spim, takže spíš čokoška s dcerou nebo panáček s kdekým u baru.

A na večeři?
Nový Peking na rohu České a Václavského náměstí a tofu Kung-Pao. Jen jídlo, maximálně jeden nápoj a hurá do baru! Někdy taky Ruthardka, kde je výborná obsluha a tanková Plzeň, nebo Čtyři sestry se skvělým (nejen) bezmasým jídlem.

Něco tvrdšího?
Nejdřív ke Krupkům na dvanáctku Rychtáře, k tomu utopenec, hermoš nebo rybka a výčepní ze staré školy. Když zavřou, tak do kopce Pod schody. A tady už jsem doma. Boban, případně nějaká z jeho mladých pomocnic, drinky, které si lze jen těžko představit (namíchá vám to klidně podle youtube), pivo lehounce kolísavé úrovně a vždycky tam sedí někdo známý, s kým se dá diskutovat na světové úrovni. Jít se dá i z druhé strany z kopce – nejdřív na Vala na Novce, kde to je tvrdé, jen vejdete, a pak pokračovat dolů Husovkou do Baru 22. A to je podnik na úrovni, drinky jedna báseň a kluci usměvaví v zástěrách. Někdy i s muzikou. A pak ještě Střelnice v Kouřimi (opět nejen) po vyhraném zápase.

Oblíbený klub, kino, divadlo nebo kulturní podnik obecně?
Pokud jsme se dosud zabývali jen Kutnou Horou, teď si odskočíme. Legendární Sedmička, liberecký Azyl, Hella, Piksla… Je jich dost po celém našem státě, těžko na něco nezapomenout. Z regionu určitě bar Pod hodinama v Kolíně s legendární Douskovou partou a Cyrilem za barem, galerie Felixe Jeneweina (a jsme zpátky v KH) se starým bručounem Alešem Rezlerem a s dětmi GASK na Trnku nebo do herny. Kino v Kolíně je jistota už od gymplu. Jen kdyby se tam ti dobří lidé nechodili najíst…

Kam se chodíš zašít?
Do hospody. A ty už jsem vyjmenoval. Nebo sedím na stavbě domu, který rekonstruuji, koukám do zeleně a nic nedělám. Božské!

Kdyby ses měl/a přestěhovat, kde by to bylo?
Stěhovat se budu, snad už letos. A to právě do rekonstruovaného stavení na Vrše v Kouřimi. Starý sad, dole v rokli potok, do kterého tečou přepady ze septiků z Bulánky, divočina a divočáci a nepříjemná sousedka. Ráj!

Ideální dopravní prostředek?
Já mám rád vlakovou první třídu v soupravě s jídelním vozem a dlouhou cestu kamkoli. Rád taky chodím pěšky třeba k Velkému rybníku na otužovačku. Rád jedu i na kole k bráchovi na Kaňk (zpátky dolů to báječně sviští!) nebo Pod schody (to taky báječně sviští). Autobus je taky fajn – 381 z KH na Háje nelze nezmínit. A přibližně 90 % svých cest z praktických důvodů podnikám autem…

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kam na rajz s Vojtou Drnkem (Jazz Goes to Town)

redakce 05.10.2024

Jeden z veteránů evropské festivalové scény letos slaví úctyhodné šedesáté narozeniny. Který že? Kam vyrazit za hudbou, edice jazzová.

Douška vydavatelská: Jakub Juhás (mappa)

redakce 02.10.2024

Mappa funguje jako zvuková kartografie a spekulativní cestopis, zaměřující se na vytváření nepředvídatelných zvukových situací.

Lunchmeat Festival 2024: To nejlepší

redakce 01.10.2024

Průlet těmi největšími zážitky z týdne, kdy město pulzuje jiným tepem.

Pořadatelská: Zdenka Bodor (Music is)

redakce 01.10.2024

Ředitelka festivalu Music is povídá o tom, co chystají a na co se těší.

Pořadatelská: Eliška Pírková (Mladí ladí jazz)

redakce 27.09.2024

Vozí k nám zajímavé zahraniční projekty, ale pečlivě mapují i tuzemskou scénu, kterou se pak zase snaží posílat ven. Mladí ladí nejen jazz.

Pořadatelská: Václav Ševčík (Film a architektura, Kruh)

redakce 25.09.2024

Také zjistíme, jaké koncerty ho nadchly v poslední době, na co se těší a kam na nejlepší obědy.

Vstupní prohlídka: Blue Lab Beats

redakce 23.09.2024

Z původních pokojových producentů remixujících hvězdy jako Dua Lipa jsou horká jména ostrovní scény. Brzo i u nás.

10+1 = Dorian Dumont (Echt!)

redakce 16.09.2024

Jsou známí svými výbušnými koncerty, o čemž se budeme moci brzy přesvědčit. Zatím se naladíme playlistem od klávesáka Doriana Dumonta.

Pořadatelská: Adéla Konečná a Tomáš Jirsa (LITR, Kolektiv Hlubina)

redakce 13.09.2024

Předposlední víkend v září bude nachystán hudební program pro knižní veletrh autorských a uměleckých publikací LITR.

Vstupní prohlídka: timmi

redakce 11.09.2024

Na Lunchmeatu uvede premiéru audiovizuálního projektu Lithospheres ve spolupráci s vizuálními umělci Darjanem Hardim a Tomášem Martinkem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace