redakce | Články / Seriály | 27.07.2021
Pavel Karous je český sochař, pedagog a sklářský výtvarník zabývající se uměním ve veřejném prostoru. Do povědomí veřejnosti se dostal díky svému projektu Vetřelci a volavky, mapujícím normalizační umění v ČSSR. Karous povede v rámci festivalu Meeting Brno procházku za výtvarnými artefakty z doby reálného socialismu a reálného kapitalismu v centru Brna. Co sám vidí ve svém nejbližším okolí a jak vidí svět, nám sdělil v rámci naší pravidelné rubriky Tak daleko, tak blízko. Pražák v Brně!
více o festivalu Meeting Brno zde
Co vidíš z okna?
Protože jsem momentálně v Brně, kde zrovna instaluji pomník antifašistky Marie Kudeříkové, koukám ze svého střešního hotelové pokoje do parku na Náměstí 28. října. Obdivuji místní abstraktní sochu – temně černou kostku, po jejíž stranách stéká voda do mělkého bazénku. Dílo je památník obětí holocaustu z řad židovského a romského obyvatelstva Brna. Objekt mi připomíná, asi ne náhodou, jako permanentně plačící monumentálně zvětšený batim – domeček pro úryvek z Tóry z židovského modlitebního řemínku. Výjev mě nutí přemýšlet nad kulturně bohatou, ale někdy děsivou historií moravské metropole.
Kam na oběd?
Na oběd si nejraději zajdu do levicové brněnské legendy – do družstevního bistra Tři ocásci na Třídě kapitána Jaroše. Kromě toho, že dostanu dobré jídlo, zde vždycky někoho potkám, s kým mohu zavést povrchní, ale milý a osvěživý „small talk“ o revoluci a počasí… Vlastně řeči o počasí přestaly být, na rozdíl od revoluce, zahřívacími tématy, ale těžištěm hlubokých a vážných rozhovorů o rychle se proměňujícím světě. A k tomu se hodí nějaký ten vegeburger a domácí limoška.
Oblíbená vycházková trasa?
Pokud mám v Brně čas, vždy si rád zajedu na některé sídliště. Brno má kromě architektonicky unikátního centra a dobře známých raně modernistických a funkcionalistických skvostů i velmi kvalitní panelovou zástavbu. Nejkrásnější a nejzdařilejším sídlištěm v republice vůbec je podle mého názoru sídliště Lesná ze 60. let, které navrhl se svými spolupracovníky Zounkem, Dufkem, Volákem geniální architekt Viktor Rudiš, autor slavného Československého pavilonu na EXPO 70 v Ósace. Mimořádně zdařilé sídliště je kromě svého urbanistického řešení a umístění v krajině unikátní i díky své výzdobě, na které se podíleli ti nejlepší umělci zlatých 60. let, jako byl Bohumír Matal, Čestmír Kafka, Jánuš Kubíček, Sylva Lacinová a Pavel Navrátil. Takže si tentokrát odpusťte Tugendhatku a vyražte, pokud máte náladu, na Vetřelce a volavky na Lesnou. Architektonicky je to přinejmenším stejně významný architektonický unikát a v brzké budoucnosti i turistický tahák.
Oblíbený kulturní podnik obecně?
Mým oblíbeným kulturní domem je unikátní, sochařsky pojednaný, brutalistní Bílý dům od architekta Miroslava Spurného. Pomineme-li architektonickou a uměleckou hodnotu objektu, za pozornost stojí také jeho veřejná funkce. Kromě polikliniky je v objektu kinosál a další prostory, které pravidelně slouží výstavám, festivalům či přednáškám, a navíc je v těsné blízkosti Fakulty sociálních studií. V současnosti je faktická kulturní památka ohrožená plánovanou privatizací. Soukromý subjekt by bezesporu velkorysou veřejnou stavbu zbořil a nahradil ji komerčním prostorem, který v tržní logice nemůže vytvořit kvalitnější architektura a veřejný prostor. Snad se Brňáci poučí od Pražáků, kteří svůj boj o veřejný prostor a architekturu už prohráli a teď nevratně přišli o téměř celou jednu historickou vrstvu pozdní moderny. Brno snad zabojuje a stavbu uchrání. Brněnští mají pro architekturu cit.
Kde na kávu?
Na kávu se vrátím na třídu Kapitána Jaroše, kde je na rohu Milady Horákové skvělá a poměrně mladá kavárna Milady kaffee. Sympatický podnik s milou obsluhou nabízí moc dobrý kafé od dánské sociální pražírny The Coffee Collective. Navíc zde najdu určitě některého ze svých brněnských kamarádů a můžu se pořádně vyzevlit.
A na večeři?
Na večeři si zajdu na nakládaný hermelín do Ochutnávkové pivnice v paralelní Lidické ulici, kde zapustím kořeny až pozdních hodin ochutnáváním skvěle ošetřených piv.
Něco tvrdšího?
Až na to přijde, a ono na to v téhle pivnici vždycky kolem jedenácté večer dojde, kopnu do sebe velkého panáka spišské borovičky.
Kam se chodíš zašít?
Následující den si půjdu léčit z kocoviny do Růženina lomu. Kde se úplně nejlépe nic nedělá.
Kdyby ses měl/a přestěhovat, kde by to bylo?
To je jasný. Přece do Brna.
Ideální dopravní prostředek?
Vlak, či ještě lépe drezína.
redakce 29.05.2023
Festival Habrovka svou atmosférou navozuje pocit velkého pikniku a je určen pro malé i velké diváky. Pár otázek, pár odpovědí. A pár kroků ke svatému Františkovi.
redakce 26.05.2023
Co vydalo a co chystá slovenské hardcore-punkové vydavatelství Analog Freaks?
redakce 24.05.2023
Těšíme se na 28. ročník MišMaš párty, ke které v redakci chováme velké sympatie, a povídáme si o ní s jedním z organizátorů.
redakce 22.05.2023
I Love You Honey Bunny se vrátili z evropského turné s novou deskou. Ještě je můžete zastihnout v Praze, Brně i jinde.
redakce 21.05.2023
Koikoi pocházejí z různých prostředí, ale mají společný cíl, totiž dělat hudbu propojující underground a mainstream.
Michal Pařízek 19.05.2023
„Počkej, moje DJka Karin je Češka, musím vás hned seznámit.“ S Richardem Fosterem si povídáme v tallinnském klubu Uus Laine, kolem nás prochází rapper Bemz...
redakce 17.05.2023
Dnes ji můžete snadno vystopovat za programem holešovického Výstaviště, a to nejen za akcí #5PROSTOR, která je zrovna na svém začátku.
redakce 08.05.2023
Pražskou skupinu Tengri můžete znát z koncertních pódií, ale projevují se i mimo ně, tedy pořadatelsky, jakkoliv se sami za promotéry nepovažují.
Michal Pařízek 05.05.2023
Řeč dojde i na Marka Stewarta, smutná novinka o jeho odchodu vylezla ven zrovna během bratislavské akce. Vzpomenu si na desku Citizen Zombie, říkám to Bobovi a společně se tomu…
redakce 02.05.2023
Je to jako když vám někdo řekne, že se jde projít, ale pak vás zavede do zcela neznámého lesa.