Články / Reporty

Tak trochu jiný Islanďan (Júniús Meyvant)

Tak trochu jiný Islanďan (Júniús Meyvant)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 09.03.2019

Až budou v srpnu zase teploměry atakovat čtyřicítky, jen málokdo si vzpomene, jak tenkrát na začátku března vítal sluneční paprsky a jak příjemně hřejivé mu připadaly. Stejně tak si jen málokdo za pár týdnů vzpomene na Axela Flóventa, který předskakoval Júniúsi Meyvantovi v Rock Café.

Posmutnělý kluk s kytarou zahrál několik procítěných písních, které vlastně i v tak teplém dni zahřály, bohužel na nich bylo jen pramálo zapamatovatelného - snad jedině že výrazem i melodiemi připomínaly českého písničkáře Thoma Artwaye. Běžnou představu o islandské hudbě však Flóvent naplňuje mnohem víc než hlavní hvězda večera. Meyvant totiž na svých promo fotkách sice vypadá jako archetyp melancholika, jehož jedinou zálibou jsou dlouhé zamyšlené pohledy, jeho písně i vystupování však hovoří o přesném opaku, což potvrdí návštěvníci jeho dvou předchozích pražských koncertů.

Meyvantovy orchestrální skladby ožívají dechy a smyčci, které společně s výrazným groovem přiznávají inspiraci funkem osmdesátých a devadesátých let. V některých je patrná i jímavost folkových balad, nicméně převládá radostný tón, který šestičlenná kapela s přehledem předává publiku. Mezi písněmi zpěvák líčí historky ze svých rodných Vestmanských ostrovů na jihu Islandu a vypráví, že ho napadají písně, třeba když pomáhá manželce s prádlem, nebo mu je našeptávají kamarádi v podivných snech. Nehledě na jejich pravdivost či nepravdivost vyprávěnky fungují a dav se spokojeně řehtá. Najednou si uvědomíte, že za fotkami posmutnělého písničkáře je vlastně rošťák, který si sám ze sebe dělá legraci. Pódium vyzdobené umělými monsterami, fíkusy, dracénami a jinou pokojovou zelení v tomto kontextu vyvolává úsměvy, nicméně působí svěže a stylově – a v předvečer Mezinárodního dne žen vlastně i dost trefně.

Šaškovství nikterak neumenšuje dojem z Meyvanta coby zpěváka a neubírá ani na působivosti některých citlivějších skladeb. Mírně zastřený hlas se chvílemi ztrácí v bohaté paletě zvuků, v podstatných chvílích však svou silou vyniká a celkově tak mezi vokálem a nástrojovou sekcí panuje vyváženost - podobně jako po celý večer mezi humorem a radostí z hudby, která chytá za srdce.

Info

Júniús Meyvant (is) + Axel Flóvent (is)
7. 3. 2019 Rock Café, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...