Články / Reporty

Tak trochu jiný Islanďan (Júniús Meyvant)

Tak trochu jiný Islanďan (Júniús Meyvant)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 09.03.2019

Až budou v srpnu zase teploměry atakovat čtyřicítky, jen málokdo si vzpomene, jak tenkrát na začátku března vítal sluneční paprsky a jak příjemně hřejivé mu připadaly. Stejně tak si jen málokdo za pár týdnů vzpomene na Axela Flóventa, který předskakoval Júniúsi Meyvantovi v Rock Café.

Posmutnělý kluk s kytarou zahrál několik procítěných písních, které vlastně i v tak teplém dni zahřály, bohužel na nich bylo jen pramálo zapamatovatelného - snad jedině že výrazem i melodiemi připomínaly českého písničkáře Thoma Artwaye. Běžnou představu o islandské hudbě však Flóvent naplňuje mnohem víc než hlavní hvězda večera. Meyvant totiž na svých promo fotkách sice vypadá jako archetyp melancholika, jehož jedinou zálibou jsou dlouhé zamyšlené pohledy, jeho písně i vystupování však hovoří o přesném opaku, což potvrdí návštěvníci jeho dvou předchozích pražských koncertů.

Meyvantovy orchestrální skladby ožívají dechy a smyčci, které společně s výrazným groovem přiznávají inspiraci funkem osmdesátých a devadesátých let. V některých je patrná i jímavost folkových balad, nicméně převládá radostný tón, který šestičlenná kapela s přehledem předává publiku. Mezi písněmi zpěvák líčí historky ze svých rodných Vestmanských ostrovů na jihu Islandu a vypráví, že ho napadají písně, třeba když pomáhá manželce s prádlem, nebo mu je našeptávají kamarádi v podivných snech. Nehledě na jejich pravdivost či nepravdivost vyprávěnky fungují a dav se spokojeně řehtá. Najednou si uvědomíte, že za fotkami posmutnělého písničkáře je vlastně rošťák, který si sám ze sebe dělá legraci. Pódium vyzdobené umělými monsterami, fíkusy, dracénami a jinou pokojovou zelení v tomto kontextu vyvolává úsměvy, nicméně působí svěže a stylově – a v předvečer Mezinárodního dne žen vlastně i dost trefně.

Šaškovství nikterak neumenšuje dojem z Meyvanta coby zpěváka a neubírá ani na působivosti některých citlivějších skladeb. Mírně zastřený hlas se chvílemi ztrácí v bohaté paletě zvuků, v podstatných chvílích však svou silou vyniká a celkově tak mezi vokálem a nástrojovou sekcí panuje vyváženost - podobně jako po celý večer mezi humorem a radostí z hudby, která chytá za srdce.

Info

Júniús Meyvant (is) + Axel Flóvent (is)
7. 3. 2019 Rock Café, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...

Zmrzlina, co se jí očima (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 12.08.2020

Vládní nařízení udělala z kultury zbytečnou a naprosto postradatelnou věc. Něco, co můžeme a musíme obětovat v bitvě za naše zdraví.

Filmové Hradiště 2020 III: Postapo a nádražky

Jakub Šíma, Michal Smrčina 12.08.2020

Po filmu potkáme dvě starší paní, jak v chládku místní vinárny náruživě dávají filmové tipy, taky utrousí, že “tohle bylo sice hezký, ale děsně smutný, na to radši nechoď.”

Filmové Hradiště 2020 II: Povodí Moravy

Jakub Šíma, Michal Smrčina 11.08.2020

V poobědovém čase a při parném letním odpoledni bych mohl pozvolna začít u němého filmu klimbat, s Povodím Ohře bylo vše jinak.

Romeo, Julie a Thom Yorke (Radio and Juliet)

Maria Pyatkina 09.08.2020

Romeo a Julie a Radiohead. Renomovaný choreograf Edward Clug pomocí současného tance vystihuje křehkou tragédii spojením dvou zásadních kulturních fenoménů.

Filmové Hradiště 2020: Filmovka bude!

Jakub Šíma, Michal Smrčina 09.08.2020

“Nic není, všechno zrušili. Všechno, Slovácké slavnosti vína a všechno ostatní taky, zůstala jenom filmovka.” Sám si nevybavím jinou akcí této velikosti, kterou by pořadatelé neodpískali. Všechna čest!

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.