Články / Reporty

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 09.10.2020

Nad již tradiční položkou podzimního hudebního programu, královéhradeckou přehlídkou Jazz Goes to Town, visela celá řada otazníků. Některé byly méně závažné, dokonce hravé a určené k zaujatým diskuzím – hlavně ta, jak se na vyznění akce projeví změna dramaturga, kterým se od letošního ročníku stal Michal Wróblewski. Ty druhé naopak už z podstaty existenci festivalu ohrožovaly. Podaří se, i přes epidemii koronaviru, a hlavně chaotická vládní opatření JGTT nakonec protlačit. Nakonec to, i přes programové změny, klaplo.

Sám jsem se do víru dění ponořil až s druhým večerem. Jak je dobrým zvykem, patřil dvěma tělesům, přičemž to první bylo zahraniční. Navzdory okolnostem podařený úlovek. Samuel Blaser Trio přivezlo uvolněnou muziku, která je plná melodických nápadů i značné odvahy v jejich rozvíjení, rozbíjení a dalším prozkoumávání. Nosným prvkem se stala zvukově zajímavě zabarvená kooperace trombónu a elektrické kytary. Bylo to velice spontánní, a přece v rámci daného řádu. Škoda jen, že se hlavní dialog odehrával mezi muzikanty na pódiu, diváky do pomyslné konverzace pouštěli jen občas.

Další programová položka, kvartet Soukup/Procházka/Uhrík/Švejnar – česko-slovenská polovina sestavy nahradila původně avizované dánské muzikanty – přinesla humor a nadhled nad jazzovou tradicí. Výsledkem byla uvolněná hudba plná vnitřního propojení čtveřice hudebníků, svižně tepající v duchu swingující rytmiky dvojice Uhrík-Švejnar. Klavír, střídmě použitý syntezátor a asi nejvíce vytížený saxofon. Improvizace nad pevným základem, jistoty nahlížené mladým okem. Třeba jako Colemanova Times Square, která, dost možná neplánovaně vytvořila můstek do dalšího dne. Stala se prostorem pro pohrávání si s odkazem legendy, citlivě, s elegancí a svébytně.

Ve středu se Colemanem skončilo, ve čtvrtek začalo. Tedy alespoň s titulem jeho alba A Shape of Jazz to Come, které pořadatelé vetkli do názvu letošní festivalové novinky, jež má šanci se proměnit v tradici. Podařilo se jim totiž spojit pětici mladých hudebnic – Michaelu Turcerovou, Janu Havlákovou, Lucii Páchovou, Kláru Pudlákovou a Anežku Novákovou –, které se staly rezidentkami JGTT a v tomto složení během tří dnů nazkoušely zbrusu nový materiál. Výsledkem byla rozsáhlá suita, kde se přirozeně mísily prvky free jazzu, ohlasy folklóru, náznaky drone i ozvěny bluesové melodiky. Výbuchy atonálního chaosu se silou beranidla rozbíjely křehké ukolébávající momenty, slova se přelévaly ve zvuky, hudba v obrazy. Orgie nevyzpytatelnosti se pro některé posluchače staly nestravitelnými a sál opustili. Jejich škoda. Freejazzový pionýr Ornette Coleman by měl radost.

Organic Quartet Ondřeje Pivce, hráče na hammondky se světovým renomé, byl vedle toho, co do hradeckého Bia Central přivezla pětice dam, pohodový čajíček. Jasný rytmický fundament, přehlednost, písničková skladba. Ale zároveň bez prvoplánovosti, s dostatečným prostorem pro sólové vstupy jednotlivých muzikantů. Opět se tu tak hladce prolínala tradice s modernou a měnila se v přístupnou formu, která se zároveň nezpronevěřuje instrumentální virtuozitě. V jazzu budoucnosti je dost místa pro obě polohy.

Info

Jazz Goes to Town
7.-10. 10. 2020 Hradec Králové

foto © Jazz Goes to Town

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace