Články / Reporty

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 09.10.2020

Nad již tradiční položkou podzimního hudebního programu, královéhradeckou přehlídkou Jazz Goes to Town, visela celá řada otazníků. Některé byly méně závažné, dokonce hravé a určené k zaujatým diskuzím – hlavně ta, jak se na vyznění akce projeví změna dramaturga, kterým se od letošního ročníku stal Michal Wróblewski. Ty druhé naopak už z podstaty existenci festivalu ohrožovaly. Podaří se, i přes epidemii koronaviru, a hlavně chaotická vládní opatření JGTT nakonec protlačit. Nakonec to, i přes programové změny, klaplo.

Sám jsem se do víru dění ponořil až s druhým večerem. Jak je dobrým zvykem, patřil dvěma tělesům, přičemž to první bylo zahraniční. Navzdory okolnostem podařený úlovek. Samuel Blaser Trio přivezlo uvolněnou muziku, která je plná melodických nápadů i značné odvahy v jejich rozvíjení, rozbíjení a dalším prozkoumávání. Nosným prvkem se stala zvukově zajímavě zabarvená kooperace trombónu a elektrické kytary. Bylo to velice spontánní, a přece v rámci daného řádu. Škoda jen, že se hlavní dialog odehrával mezi muzikanty na pódiu, diváky do pomyslné konverzace pouštěli jen občas.

Další programová položka, kvartet Soukup/Procházka/Uhrík/Švejnar – česko-slovenská polovina sestavy nahradila původně avizované dánské muzikanty – přinesla humor a nadhled nad jazzovou tradicí. Výsledkem byla uvolněná hudba plná vnitřního propojení čtveřice hudebníků, svižně tepající v duchu swingující rytmiky dvojice Uhrík-Švejnar. Klavír, střídmě použitý syntezátor a asi nejvíce vytížený saxofon. Improvizace nad pevným základem, jistoty nahlížené mladým okem. Třeba jako Colemanova Times Square, která, dost možná neplánovaně vytvořila můstek do dalšího dne. Stala se prostorem pro pohrávání si s odkazem legendy, citlivě, s elegancí a svébytně.

Ve středu se Colemanem skončilo, ve čtvrtek začalo. Tedy alespoň s titulem jeho alba A Shape of Jazz to Come, které pořadatelé vetkli do názvu letošní festivalové novinky, jež má šanci se proměnit v tradici. Podařilo se jim totiž spojit pětici mladých hudebnic – Michaelu Turcerovou, Janu Havlákovou, Lucii Páchovou, Kláru Pudlákovou a Anežku Novákovou –, které se staly rezidentkami JGTT a v tomto složení během tří dnů nazkoušely zbrusu nový materiál. Výsledkem byla rozsáhlá suita, kde se přirozeně mísily prvky free jazzu, ohlasy folklóru, náznaky drone i ozvěny bluesové melodiky. Výbuchy atonálního chaosu se silou beranidla rozbíjely křehké ukolébávající momenty, slova se přelévaly ve zvuky, hudba v obrazy. Orgie nevyzpytatelnosti se pro některé posluchače staly nestravitelnými a sál opustili. Jejich škoda. Freejazzový pionýr Ornette Coleman by měl radost.

Organic Quartet Ondřeje Pivce, hráče na hammondky se světovým renomé, byl vedle toho, co do hradeckého Bia Central přivezla pětice dam, pohodový čajíček. Jasný rytmický fundament, přehlednost, písničková skladba. Ale zároveň bez prvoplánovosti, s dostatečným prostorem pro sólové vstupy jednotlivých muzikantů. Opět se tu tak hladce prolínala tradice s modernou a měnila se v přístupnou formu, která se zároveň nezpronevěřuje instrumentální virtuozitě. V jazzu budoucnosti je dost místa pro obě polohy.

Info

Jazz Goes to Town
7.-10. 10. 2020 Hradec Králové

foto © Jazz Goes to Town

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina 24.04.2022

McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace