Taneční lekce od nejpovolanějších – Rhythm Renegades

Promotéři z United Islands se postarali o solidní reklamu Rhythm Renegades tour, takže každý druhý důchodce musel vědět, že do úterní Roxy přijedou djské legendy Shadow a Cut Chemist se selekcí desek pouze z kolekce rapového praotce Afrika Bambaaty. Velký tahák pro všechny, které zajímají kořeny hip hopu, evoluce taneční hudby či historie obecně. Přesto jsem byl zvědavý, koho unikátní lekce dějin z hudby vytáhne ven. Jelikož právě Cut Chemist řekl, že je sice krásné, že lidi zas kupují vinyly, ale pak je jen založí do police a nejspíš si je nikdy nepustí. A tak trochu to možná bylo i v úterý večer, kdy se na show přišlo z důvodu jejího statusu. Ale čert vem tuhle paralelu, protože plný sál je vždycky lepší než prázdný. A plno bylo.

A z děr nevylezli jen staří ještěři, ale i početný dav mladších ročníků. Pestrá skladba se naštěstí obešla bez očumujících Skandinávců, kteří po dlouhém dohadování a sbírání odvahy nakonec zamířili za levnějším pivem jinam. Předehřátí obstarali Friky a Flux, místní turntableoví mistři a jejich selekce klasických hitů doplněná o celé spektrum technických triků byla asi tím nejvhodnějším předkrmem. Chvilku po desáté se pak bez velkého hypeu na pódiu objevili nejen dva djové a producenti, ale toho večera také kurátoři raritní selekce. Po krátkém entrée se chopil slova Shadow, aby i těm posledním bezvěrcům vysvětlil, s jakou show to přijeli. Ostatně krátké vstupy obou vystupujících provázeli celý set a doplňovali jej o nezbytné informace. Jednou z nich byla ta, že celý program je rozdělen do tří částí – úvodní část, pak sekce desek, které Bambaataa nasbíral po cestách po světě, a třetí díl, věnovaný všem b-boys, plný dobových zlámaných beatů. Spolupráce gramofonových mistrů byla pečlivě sehraná a role za gramci i krabice s deskami jasně rozděleny. Shadow zajišťoval především technicky náročné party, rychlé scratche a podobně, zatímco Cut Chemist nad deskami stál s nedbalou elegancí a optimisticky zfotrovatělým výrazem. Jeho zbraní byly finesy z dlouhé djské praxe, kdy jednou vypadal jako bojovník kung-fu a jindy scratchoval ve stylu hráčů na bonga. Shadow měnil desky častěji a tomu odpovídala i krabice, do které se připravené vinyly skoro nemohly vejít. Z žádné z nich se nehrálo více jak minutu, aby se do akce mohla dostat každá z přibližně dvou set. Jediná nevýhoda tohoto postupu byla, že tancechtivým divákům občas utíkaly rytmy pod nohama, jelikož nebylo možné dost rychle reagovat na změny tempa.

Zřejmě nejsilnější moment celé show byl, když se Cut Chemist chopil staré drum machine, na které před třiceti lety hrál a produkoval další z praotců – Grandmaster Flash. Hru na velkou černou krabici s řádně syntetickým kopákem doplňoval Shadow se svým gramofonovým prostocvikem a pocit přenosu v čase byl takřka dokonalý. Navíc ve třetí části se dalo do akce v kruhu před pódiem několik b-boys a b-girls a vhodně doplnili lavinovitě se šířící dobrou náladu. Potěšil také merch s ikonickým designem portrétu Afrika Bambaaty, kterému nešlo odolat. Jen poté, co se člověk naladil na vlnu setu, se zdála secvičená dvouhodinka příliš málo a pozornost a nadšení by s chutí vydržely další čtyři hodiny. Celá show tak byla nejen exkurzí do vlivů formujících hip hop, do rytmů osmdesátkových tanečních parketů nebo evoluce taneční hudby, ale také velmi kvalitním zážitkem, který jsem nemohl setřást nejen z úsměvu, ale také tanečních kroků neposedných nohou ještě druhý den.