Články / Recenze

Tangerine Chicken Won’t Fool Nobody - zní to postmoderně?

Tangerine Chicken Won’t Fool Nobody - zní to postmoderně?

mexhouse | Články / Recenze | 02.01.2015

Mám za to, že psát o desce způsobem, že o každém songu utrousím jednu dvě věty, roztrhám knížečku na jednotlivé stránky, aniž bych ji složil zpátky, nemá valného smyslu. Jsou ale nahrávky, které si o to říkají, a EP s příznačně obskurním názvem Tangerine Chicken Won’t Fool Nobody je ten případ. Šest skladeb na půdorysu dvaadvaceti minut dává dohromady... co? Záleží, jestli máte raději novelu/román, nebo povídkové sbírky. V prvním případě si neškrtnete (pokud se nebudeme bavit o románu-koláži), ve druhém budete mít tendenci hledat svorník, dramatický oblouk, myšlenkovou spojnici. Nezní to moc postmoderně? Stejně jako deska.

Jazykový mix, kdy vedle češtiny, ruštiny a angličtiny slyšíme například japonštinu, doplňuje mix žánrový. Táhlý zpívaný ambient (jako když necháte Leftfield rozpustit do přízračného ranního šera), i písničkářské lo-fi kousky, přecházející tu do pompézních orchestrací, tam do ukřičené halucinogenní agrese, nebo kakofonicky roztažené, tetelivé melodie s častým využitím klasických nástrojů. Sjednocuje je zvláštní, snivá atmosféra, dojem uceleného vesmíru, na první pohled nahodile vyzobávaného. A tak je nabíledni (sick!), že temný linorytový digipack vydávají brněnští X Production, u nichž si podávají dveře (sick!!) electro-blikací Midi Lidi i metalová Insania. Máme rádi sebevražedné tendence! Což platí pro umělce i label.

Info

Fat Old Donald - Tangerine Chicken Won’t Fool Nobody (X Production, 2014)
www.fatolddonald.bandcamp.com

Text vyšel v magazínu Full Moon #43.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?

Vstříc temným zítřkům (Bahratal)

redakce 31.08.2019

Domácí krajinou táhne trojspřeží Bahratal – Lezok – Náv, pod diktátem jejichž riffů se nihilismus nejhrubšího zrna sbližuje s alternativní scénou.