Články / Reporty

Tara Fuki synonymem krásy

Tara Fuki synonymem krásy

Anna Mašátová | Články / Reporty | 24.01.2015

Jsou různé druhy koncertů – dojemné, hlasité, odfláklé, příjemné, příšerné, však to známe. A pak jsou takové, při kterých pisálkům docházejí slova, protože opěvovat t krásu jde samozřejmě mnohem hůře, než zkritizovat propadák. V případě Tara Fuki jsou objevná oslavná přirovnání téměř nemožná, vždyť za patnáct let na scéně je duo Dorota Barová a Andrea Konstankiewicz-Nazir chváleno hudebními žurnalisty doma i v zahraničí.

A vystihnout atmosféru křtu páté řadovky Winna je už snaha marná. Ačkoliv se na nové desce violoncellistky obešly bez hostů, ke křtu přizvaly přátele a spoluhráče z dalších projektů. Hned v několika skladbách doprovodil dvojici trumpetista Oskar Török a basista Jakub Vejnar, kmotrovství se s milým rozechvěním ujala Aneta Langerová, která si střihla i píseň. Křest to byl originální - polévání jabkovicí není zcela nezvyklé, ale pomazání uzeným, to se jen tak nevidí. Pro mnohé bylo evidentně velkým překvapením užití „kouzelných krabiček“ loop station a pozornost si získal také ne zcela známý, libě znějící hang drum. Setlist namíchaný z novinek i starších kousků dovoloval vychutnat si introvertní i veselejší polohy, aniž byste se v jedné, či druhé utopili.

Jen publikum bylo až zbytečně sešněrované kultivovaností, každý spontánnější projev byl nadmíru milý, zřejmě to způsobila zdánlivá křehkost dialogu violoncell. Nebylo divu. Když dvojice hraje a zpívá, člověk má tendenci tajit dech a nerušit. Byla to však zbytečná obava, Tara Fuki dokážou být jemné, ale také velmi energické, silné a vtipné, na závěr zvládly zamlklé diváky i rozezpívat, ačkoliv to stálo trochu přemlouvání. Přidávat se samozřejmě muselo, nadšené komentáře v předsálí neznaly mezí.

Dokonalá souhra, radost pohledět i poslouchat. Kdo nemá ještě Winnu doma, nechává si ujít české album roku. Ne-li let.

Info

Tara Fuki
21. 1. 2015, Archa, Praha
foto © Kryštof Havlice

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Filmové Hradiště 2020 III: Postapo a nádražky

Jakub Šíma, Michal Smrčina 12.08.2020

Po filmu potkáme dvě starší paní, jak v chládku místní vinárny náruživě dávají filmové tipy, taky utrousí, že “tohle bylo sice hezký, ale děsně smutný, na to radši nechoď.”

Filmové Hradiště 2020 II: Povodí Moravy

Jakub Šíma, Michal Smrčina 11.08.2020

V poobědovém čase a při parném letním odpoledni bych mohl pozvolna začít u němého filmu klimbat, s Povodím Ohře bylo vše jinak.

Romeo, Julie a Thom Yorke (Radio and Juliet)

Maria Pyatkina 09.08.2020

Romeo a Julie a Radiohead. Renomovaný choreograf Edward Clug pomocí současného tance vystihuje křehkou tragédii spojením dvou zásadních kulturních fenoménů.

Filmové Hradiště 2020: Filmovka bude!

Jakub Šíma, Michal Smrčina 09.08.2020

“Nic není, všechno zrušili. Všechno, Slovácké slavnosti vína a všechno ostatní taky, zůstala jenom filmovka.” Sám si nevybavím jinou akcí této velikosti, kterou by pořadatelé neodpískali. Všechna čest!

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.