Jakub Šíma | Články / Reporty | 26.11.2012
Koncert Tech N9ne u mě budil dvojí očekávání. Za prvé mě zajímalo, jak bude vypadat show člověka, který má slova energie, syrovost a úspěch napsané na čele. Další otázkou logicky bylo, nakolik už jeho fame dorazil i do Čech a hlavně, jestli si tady dokázal najít dostatek věrných neboli „technicians“. Tuzemské rapové koncerty totiž doplácí na fakt, že na lidi bez statutu legendy (rozuměj devadesátkový interpret) nebo rotace na MTV se u nás moc nechodí. Naštěstí se událost trefila do rozmachu horrorcore rapu, což znamenalo, že nakonec dorazil solidní počet diváků, i když to zároveň vyvolávalo obavy z věkové skladby, protože horrorcore je oblíbený především u lidí kolem dvacítky a níž.
Sodoma Gomora jako suppport nezklamali a rozhodně to byla dobrá volba. Kluci už ví, jak to na pódiu chodí, takže působí sebejistě a dostatečně suverénně. Nechyběli ani tradiční „zombie hypemani“ a poslední song Žižkovský bary podpořil James Cole. Chvilku po desáté vyběhl na pódium Krizz Kaliko, který dal první song sólově a nažhavil diváky na hlavního protagonistu, který se ukázal vzápětí. A na nic nečekal. Show odpálil ve velkém stylu hitovkama Mental Giant a I Am a Psycho. A úvodní půlhodina byla zběsilá. Lidi skandovali, skákali a Tech N9ne měl po každém tracku jazyk až u kolen. Jelikož však hráli bez DJe a tedy podle připraveného setu, nedostal ani chvilku navíc. Pauza mezi jednotlivými tracky nebyla nikdy delší než pár sekund, žádné řečičky a lidové mudrosloví, ale pořádný nářez na jeden zátah. Svou super rychlou flow ukázal v plné kráse a slova lítala vzduchem po desítkách. Pak si na chvíli vzal slovo Krizz Kaliko, jehož hlas, především jedna poloha, mi přijde naprosto skvělá. Působí jako kombinace Cee La a osmileté holčičky, která vyžrala halucinogenní krabičku staršího bratra. Škoda, že ji využívá poměrně málo. V druhé půlce vystoupení (avizované jako hodinové) jsem čekal nějaký ten courák ke všeobecnému zklidnění, ale tempo nepolevovalo a místo couráku probíhalo buď pěvecké hecování mezi hlavními aktéry anebo hra s publikem, které reagovalo velmi živě. Abych objasnil lichost obav z věku publika: mladší složení dokázalo to, čeho už je starší generace jen těžko schopná. Skákalo, křičelo, nadšeně aplaudovalo a nakonec se ještě pět minut po skončení neslo klubem sborové „Tech N9ne, Tech N9ne“. A překvapením největším a nejmilejším byla znalost textů, takže publikum doplňovalo rapery k jejich neskrývanému překvapení.
Na závěr Krizz Kaliko i Tech N9ne zajeli pár šestnáctek, každou z jiného tracku, čímž navnadili publikum na poslední plnohodnotný song. Ten však ke zklamání všech už nepřišel, nejspíše z technických důvodů (hrát bez DJe z cédéčka má svoje nevýhody). Přišla už jen děkovačka, v níž Tech N9ne zdůraznil, jaká to bylo skvělá show a že taková rozhodně není každá, a dal si záležet, aby jeho slova nevyzněla jako klišé. Celkově to byl strhující rapový koncert, jaký Praha letos ještě neviděla, a takřka hudebně-sportovní výkon, čehož důkazem budiž kompletně propocená košile hlavního aktéra.
Tech N9ne (usa)
21. 11. 2012, Lucerna Music Bar, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.