Články / Recenze

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 11.07.2019

Slovenský producent Dead Janitor získal za jedenáct let svého působení na scéně i mezinárodní uznání a na novém albu Medusa přináší zcela vlastní originální zvuk. Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky. Dead Janitor debutoval v roce 2008 DIY albem The Boring Structure, poté léta vydával na slovenském labelu Exitab, jedné z nejzajímavějších značek na poli tamního soudobého elektronického experimentu. Album Medusa pak vychází u neméně zajímavého slovenského labelu Urbsounds.

IDM, dark ambient, hypnotické techno, industrial. To vše dokáže Medusa zpracovat do proměnlivých a neustále se rozvíjejících zvukových okamžiků. Dead Janitor ale nemá potřebu opisovat stylotvorné slovníky. Základy tracků tvoří vlastními elektronickými vzorci a samply. Album tak nabízí rytmické plochy, čistě elektronicky tepající okamžiky i cákance, kde se zvuk postupně rozpadá do nejmenších atomů. Stejně tak i okamžiky, kde kovově ostrá rytmika vyvolává až rituálně tranceové nálady. Díky dobré aranži i zvuku se přitom všechna ta pestrost se na albu přelévá zcela přirozeně a bez zádrhelů.

Medusa je zatím nejsyrovější a nejvíce experimentující Dead Janitorovo dílo. To ale neznamená, že předchozí – více elektronicky zvuková – tvorba zaostává. Naopak. Ostatně, slovenský producent zaujal i poměrně velkou a etablovanou polskou scénu, když jeho předchozí album – Proximity z roku 2016 – vyšlo u ceněného labelu Galeria Szara Records. Vloni ho ještě doplnilo album remixů od tvůrců jako jsou Ink Midget či Stroon.

Dead Janitor kráčí vpřed a jeho releasy neustále ukazují, kolik různých poloh soudobá experimentální elektronika umí. Slovenský producent tak už léta tvoří sci-fi pro milovníky brouzdání v nekonečném vesmíru zvuků, samplů a jejich struktur. Zvukový romanopisec, jehož knihy mají zatím pořád ten správně napínavý obsah, který dokáže vtáhnout do děje a nepustit do posledního tónu.

Info

Dead Janitor – Medusa (Urbsounds, 2019)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

redakce 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.