Články / Reporty

Temno jménem formalita (Amenra)

Temno jménem formalita (Amenra)

ScreamJay | Články / Reporty | 14.11.2017

V každým zatraceným póru! Jedeš si pro muziku, od který čekáš, že se ti projde po kůži, a přitom skutečnou pointu celýho večera najdeš, až když prožiješ večer následující. Je to jen čtyřiadvacet hodin, stejný sál, ale tíseň v prostoru se tentokrát mění v tíseň niternou. Ten pocit, když s pochodní procházíš obrovskou jeskyní a jediný, co dokážeš přečíst, jsou prchavý kontury pod nohama, pár řádků, který záhy polyká lačná prázdnota. Emoce jsou hlad a hudba je hladem po emocích. Kdybych měl duši, zněla by jako páteční Becoming Animals. Nekomplikovaná, strohá a přesto bezezbytku intenzivní. Dva lidi, co dokážou postavit chrám a zároveň ho sami srovnají se zemí. Tady je moje odpověď. Amenra se o totéž marně snaží v pěti lidech, naléhavá projekce, která tě má stáhnout pod hladinu, úpěnlivá a k dokonalosti dovedená show. Chrám těla i duše však zůstává prvoplánovou pózou, pouhým mottem a ne jeho výlučnou pointou.

Už roky se ptám, proč na mě tahle kapela, kterou si vlastně pouštím docela často, naživo vůbec nefunguje? Cítím strukturu, vnímám formu, ale kde je sakra to zásadní pouto? Belgičani kolem sebe vytvořili ukázkovej blackmetalovej kult, jen bez toho black metalu. S vlastní symbolikou vepsanou do pudových a veskrze tradičních postmetalových postupů. Vybrnkávačka v nekonečným intru, uprostřed pulzující hluková stěna a nízkofrekvenční bicí, řev, co ti nastavuje zadek, a pak dlouhé doznívání. Bolest není formalita a vždycky má jen takovou sílu, jak moc v ní věříš. Pokud z "předskakujících" Kalle cítím vzájemnou důvěru, plachou, tvůrčí i tu prostě lidskou, pak Amenře živý podání (pro kapelu samotnou zcela zásadní) nevěřím. Konstrukt, alternativa, co nesnese alternativu?

Introvert Colin H. Van Eeckhout a spol. se rozhodně umí prodat, periferně sleduju synchronizovaný metalový gesta, napumpovaný žíly i pot vyraženej do tváří jako pečetní vosk. Přesto se v tom všem cítím poněkud opuštěnej, zrazenej, zapřenej tak, že mě nejspíš nikdy úplně nespolknou, a když spolknou, určitě nestráví. Druhou šanci jsem nám dal, i když, jako v předchozím případě, odcházím už notnou chvíli před koncem. Nechci jim vyloženě křivdit a musím přiznat, že je tady něco, čemu nakonec dokážu (u)věřit - v těch pohledech většiny lidí kolem, který si hledaj cestu z umělý mlhy, je hluboce v(y)rytý, jak autenticky si prožili svý drama. Alternativa mi už vloni (a nejen podobně strukturovaným večerem s francouzskými Celeste) dokázala, že i když není festivalem s otevřenou náručí, tak otevřeným zprostředkovává příjemný šrámy, hluboká poznání. Ve stínu za hudební vděčností nabízí mnohdy překvapivý kontrasty.

Info

Festival Alternativa: Amenra vs Becoming Animals
9. - 10. 11. 2017 La Fabrika, Praha

foto © Anna Baštýřová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Jan Starý 21.10.2021

Naštěstí i tyto variace mohou být skutečně silné, jak se ukázalo ve druhé půlce večera, kdy se ke kvartetu připojila Shaw v roli zpěvačky...

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Akana 21.10.2021

Squid jsou neurotičtí a výbušní tak akorát, aby vám to nezačalo být nepohodlné, a soustředěně ukáznění jen do té míry, aby nebyl důvod k nařčení z hráčské exhibice.

Unsound 2021: To nejlepší

David Čajčík, Jan Starý 21.10.2021

Letošní Unsound se potýkal s méně viditelnými omezeními, v důsledku kterých byl kratší, skromnější a méně členitý. Ale měl svoje jasné, dynamické vrcholy.

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace