Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.01.2015
V době rozbitého hudebního spektra na nedopočitatelné množství škatulek se dostávají do popředí zájmu folkové fúze. Tam, kde se přimíchával rock, se dnes přidává jemná práce s elektronikou. Přestože doba přeje kapelám jako Zrní, Kieslowski nebo Listolet, kombinování stylů nevzniklo zničehonic.
Návrat k folkovým základům představuje i album Teplé místo. Stojí za ním duše Listoletu Jakub Navrátil s kytarou a zpěvačka s houslemi Věra Kafková. Jejich duo Láska se schovává do škatule city-folk. Zbytečně, pouta folku autorského a tradičního zpřetrhal už Bob Dylan. Místy se k nim přidává Martin E. Kyšperský s kontrabasem a Ondřej Ježek, v jehož Jámoru se sólovka upekla. A můžete vzít jed na to, že nechutná jako prefabrikát, každý coul je cítit poctivou ruční prací. Zvuk je syrový a příjemně „nedotažený“, působí jako slova pronášená přímo do ucha skrze všední melancholii obýváku.
Věřin vokál je průzračný, ten Jakubův přirozeně (a příjemně) rozklížený, evokuje Petra Fialu. A to je moment pro Teplé místo klíčový. Láska má jazyk citlivý na hravou obyčejnost, jak tomu je u Mňágy a Žďorp, ale u té starší, ironické a posmutnělé, ostatně celá koncepce připomíná Fialovu první sólovou desku Nečum a tleskej vol. 2. Mňága není ale jen vzdálená podoba, ale i přiznaná inspirace, což podporuje i předělávka songu Nejvíc se Klára těší na neděli s nápaditou kytarou (Aneta). (Navíc Listolet už cover valmezských „stupid-rockerů“ na kompilaci má, Dáreček 1 obohatili o skvělou verzi Chceš mě, chci tě.) Na rozdíl od starší Mňágy jsou písně o lásce-nelásce vsazeny do dnešního kontextu, na místo poezie sídliště a všednosti promlouvají o konfrontaci dob, o samotě digitálního věku. Příjemnými melodiemi popisují všední bezcennost, i sebedůležitost.
Je proto škoda, že postrádají větší důraz, pocit sounáležitosti, nezapomenutelnou myšlenku… cokoli, co je neodsune do zapomnění. Kapela umí dobré písně: Láska končící má silný náboj, Gobi a Čočka hravý jazyk a hitové melodie. Asi nejlepší Krajina zas atmosféru. Bohužel je na desce dost míst, kdy tlačí příliš na pilu, dostihují klišé a pár písní působí vyloženě hloupě, sráží celek a zahání chuť na jinak pěknou, nenápadnou desku o nenápadných životech.
Jako organismus Láska sice teprve hledá, co by chtěla říct, a místy to dělá poněkud neobratně, sem tam se jí ale podaří vyjádřit se tak, že na konci stisknete play ještě jednou. V teple se přeci jen líp rozjímá.
Láska – Teplé místo (Polí5, 2014)
www.poli5.bandcamp.com/album/tepl-m-sto
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.