Články / Reporty

Těsně před zástavou srdce (Kammerflimmer Kollektief)

Těsně před zástavou srdce (Kammerflimmer Kollektief)

Jiří Akka Emaq | Články / Reporty | 13.11.2015

Tak jsem šel zase jednou mezi lidi na tu velkou slávu do synagógy. Že prý tam nějací tři rabíni z německa svátost povedou. Před templem už postávali adepti na prozření připravení promluvit s nejvyšším skrzevá moderní hudbu, jak se to dnes dělá. Překvapilo mne, že s nepokrytou hlavou vstupovali, je to prý hřích stejný jako smilstvo, leč hlava má byla nepokrytě pokryta slušivou čapkou, a tak jsem mohl s klidným vědomím a svědomím dovnitř vejíti a divné věci začli se pak díti. Do křesla sednul jsem si, nejspíše vyřazeného z biografu starého, vedle batohu opuštěného, který jakýs člověk za chvíli nahraditi ráčil. Vida, že popíjí lahodný mok nazrzlé barvy, ptám se ho, kde že to čepují lahůdku a jaké značky. Avšak nerozuměl mi, anobrž to byl Němec, až z Berlína. Na plastovém kelímku zelo logo Černé Hory a to mi srdce poskočilo, neboť pivovar tento jest kvalitou svých produktů vyhlášen a ihned jsem navštívil místní bar micva. Tam mé oko spočinulo na další delikatese, a to lahvovaném tmavém pivu Indian Ale zkušenými sládky v pivovaru Zemském, bývalém toť dominikánském dvoře v Bráníku vyráběném s etiketou festivalu Malá Alternativa nádherně vyvedenou. Jaké toť štěstí onoho večera mne potkalo.

A to už začala kapela tak přelíbezně hrát a všichni mniši do rytmu začli tancovat. Tyto nové formy organizovaného chaosu kvarteta Bagdasarov/Pollack/Schweighart/Vatagin byly vpravdě neotřelé, po kompozici či řádu jsem chvíli marně pátral, leč nucen jsem byl vzdáti se úsilí svého a fakt, že vystoupení se nese v duchu freejazzových tradic přijmouti a že ucho mé nenalezne spočinutí na lince melodické či záchytném jiném bodu pro tvorbu hudby tak karakteristickém a po kterém tak výsostně tento orgán pro přijímání aetherických zvuků touží. To bude asi nějaká novota asi až z emeriky za tou velkou louží, kde se potomci evropských migrantů v potu tváře plouží a pro hrst doralů, halalů balalů, se tvrdou prací souží.

Pivu zde čepovanému kelímky plastové neprospívali, leč mok dobrý organizátoři zvolili, neboť jak tvrdí bratr v hledání smyslu života tohoto Josef Váchal: „Ani tak neškodí ženské, jako pivo plzeňské.“ A tak konečně začla ta hlavní paráda. Plochy ambientní generovali ti tří němečtí kněží všerůzné a svými nástroji vládli až běda. Ve složení Thomas Weber (kytary eklektické & Teslova elektronika, aranže a smyčky cyklické), Heike Aumüller (harmonium, pianino syntetické, vokály enigmatické a prvky výtvarné) a v neposledku Johannes Frisch (kontrabas akustický) silami magickými čarovali a různými jinými kejkly čertovskými prostor naplnili, ajť to lidma házelo a svalové atrofie všelijaké způsobovalo, až z toho všeci byli hin a auf, jak se tady v čechách poudá. Nomen omen pravím vám, nejčko Kammerflimmer je stav srdce těsně před zástavou a to ta holota bezbožná zřejmě chtěla, uhranout celej ten mumraj vůkol, srdce jim zastavit a sousedovic krávě z mlíka tvaroh udělat. A tief, milánkové, v té hře slov v názvu, tak to zase znamená hluboko v tej jejich germánštině, a tak to voni sestupovali po těch žebřících mystických a lidi čuměli jak zkoprnělí a viděli věci nepozemské, bestii trojhlavou, jak rozpíná křídla nad zemí, a jiné nemožnosti bezbožné.

Ajvaj to byl večer a den druhý hlava mě třeštěla jak úl v plném létě a všecky oudy brněly mne, jako bych v noci do Brna došel a zpět zas po svých a ještě za sebou v dvoukoláku ta čertovská bratřiska táhnul. Ajci tyto novoty hlavu mě zamotaly, a tak se zas těším, až si na tancovačce skočím dupáka s Nanynkou Nováků a dechovka mi zahraje „Ta naše písnička česká.“

Info

Festival Alternativa:
Kammerflimmer Kollektief (de) + Bagdasarov/Pollack/Schweighart/Vatagin
11. 11. 2015 Libeňská synagoga, Praha

foto © Jan Škop

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace