Články / Recenze

The Agromaniac, postava ploužící se do temnoty

The Agromaniac, postava ploužící se do temnoty

Jakub Koumar | Články / Recenze | 31.12.2014

"Existuje 387,44 milionů mil tištěných obvodů v tenounkých vrstvách, které vyplňují můj celek. Jestliže se slovo nenávist vrylo na každý nanoangstróm těchto stovek milionů, nebude to rovno jedné miliardtině té nenávisti, kterou cítím k lidem v této mikrochvíli. Nenávist. Nenávist."

Stejně hrozivý jako nenávist superpočítače AM z povídky Nemám ústa a musím křičet od Harlana Ellisona, u které se mimochodem Agromaniac inspiroval, umí být i zvuk jeho desky. Asi by vás to ani nenapadlo, když vezmete v úvahu, že je z osmdesáti procent vytvořena z lidského hlasu. Jenže tyhle hlasivky nekřičí. Jen hrčí, chraptí a donekonečna kvílí v bláhové naději, že jim někdo někdy porozumí.

Přitom se utápějí v obskurním ruchu a v makabrózních beatech a beznadějně tápou v bezvýchodném protáčení desky, kterou zbožštěný stroj jako psychopatický DJ protáčí dokola a dokola, čímž ozvučuje ten nejdepresivnější teátr s rolí pro jediného herce. Ten bloumá skrze temná soukolí do pustých industriálních hal, kde se šourá nekonečným prostorem. Momenty, kdy z kostnatých rytmů vykračuje do dark ambientu jsou zajímavé a příjemně křiklavé. Průměrná stopáž jim ale nedává čas na rozvinutí, načež působí poněkud uměle.

Dávají ale odpočinout jinak vymazleným zvukům. Ty jsou proschlé jako suchá hlína nadskakující při beatech, kvílivé jako umírající velryba rezonující v prorezlém rádiu. Chrčivé jako rozdupaný hrtan a plné glitche od zákeřně chladných superpočítačů ze sci-fi sedmdesátých let. Vše se točí okolo vodící linky. Smyčky, kolem nichž poletuje prach zvířený vlněním lidského hlasu a prouděním elektřiny do mozku počítače. Nekonečný duet dvou bytostí uvězněných v pekle svých osobností.

Závěr je poklidnější. Jako by se do příběhu otiskl i pohled zvenčí, trocha soucitu do tápání. Je to ale spíše klam. Falešná iluze, že celý příběh má nějaký vyšší smysl. Není tu žádné poselství, jen aktuální stav. Prožitek. Chvíle střetnutí dvou protikladných struktur, stojících proti sobě. AM je album, které končí podivnou katarzí. Povznese vás, pouze pokud přijmete jeho beznaděj. Jeho zvuk nejde jen pod kůži, ale až do morku kostí. Nebo toho, co z nich zbylo.

Info

The Agromaniac – AM (Ressonus Records, 2014)
www.ressonus.bandcamp.com/album/am

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace