Články / Recenze

The Agromaniac, postava ploužící se do temnoty

The Agromaniac, postava ploužící se do temnoty

Jakub Koumar | Články / Recenze | 31.12.2014

"Existuje 387,44 milionů mil tištěných obvodů v tenounkých vrstvách, které vyplňují můj celek. Jestliže se slovo nenávist vrylo na každý nanoangstróm těchto stovek milionů, nebude to rovno jedné miliardtině té nenávisti, kterou cítím k lidem v této mikrochvíli. Nenávist. Nenávist."

Stejně hrozivý jako nenávist superpočítače AM z povídky Nemám ústa a musím křičet od Harlana Ellisona, u které se mimochodem Agromaniac inspiroval, umí být i zvuk jeho desky. Asi by vás to ani nenapadlo, když vezmete v úvahu, že je z osmdesáti procent vytvořena z lidského hlasu. Jenže tyhle hlasivky nekřičí. Jen hrčí, chraptí a donekonečna kvílí v bláhové naději, že jim někdo někdy porozumí.

Přitom se utápějí v obskurním ruchu a v makabrózních beatech a beznadějně tápou v bezvýchodném protáčení desky, kterou zbožštěný stroj jako psychopatický DJ protáčí dokola a dokola, čímž ozvučuje ten nejdepresivnější teátr s rolí pro jediného herce. Ten bloumá skrze temná soukolí do pustých industriálních hal, kde se šourá nekonečným prostorem. Momenty, kdy z kostnatých rytmů vykračuje do dark ambientu jsou zajímavé a příjemně křiklavé. Průměrná stopáž jim ale nedává čas na rozvinutí, načež působí poněkud uměle.

Dávají ale odpočinout jinak vymazleným zvukům. Ty jsou proschlé jako suchá hlína nadskakující při beatech, kvílivé jako umírající velryba rezonující v prorezlém rádiu. Chrčivé jako rozdupaný hrtan a plné glitche od zákeřně chladných superpočítačů ze sci-fi sedmdesátých let. Vše se točí okolo vodící linky. Smyčky, kolem nichž poletuje prach zvířený vlněním lidského hlasu a prouděním elektřiny do mozku počítače. Nekonečný duet dvou bytostí uvězněných v pekle svých osobností.

Závěr je poklidnější. Jako by se do příběhu otiskl i pohled zvenčí, trocha soucitu do tápání. Je to ale spíše klam. Falešná iluze, že celý příběh má nějaký vyšší smysl. Není tu žádné poselství, jen aktuální stav. Prožitek. Chvíle střetnutí dvou protikladných struktur, stojících proti sobě. AM je album, které končí podivnou katarzí. Povznese vás, pouze pokud přijmete jeho beznaděj. Jeho zvuk nejde jen pod kůži, ale až do morku kostí. Nebo toho, co z nich zbylo.

Info

The Agromaniac – AM (Ressonus Records, 2014)
www.ressonus.bandcamp.com/album/am

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Nadčasová kontroverze (Hvězdná pěchota)

Jiří V. Matýsek 02.04.2022

Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky (Houeida Hedfi)

Jiří Přivřel 01.04.2022

Hudební inspirace řekou jako omílané téma? V tomto případě to rozhodně neplatí.

Post-apokalyptický ambient aneb Yeule je späť

Ema Klubisová 17.03.2022

Na prvý pohľad pôsobí Glitch Princess ako syntéza ranej tvorby Grimes, estetiky Chromatics a minimalistickej výpravnosti ambientu.

Jako na kolotoči (VDYD)

Veronika Tichá 15.03.2022

VDYD vydávají první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.

Třináct let života Kevina Whelana (Aeon Station)

Eva Mrázková 09.03.2022

Něžnost, intimita, ale také odhodlanost a rozjímání nad věcmi, které už nikdy nebudou jako dřív. To vytváří atmosféru provázející sólový debut Observatory od Aeon Station.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace