Články / Reporty

The Young Gods v Kodani. V Kadani.

The Young Gods v Kodani. V Kadani.

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 23.12.2013

Nevelký sál KZ Orfeum byl dobrou volbou, navíc ideálně zaplněný - nevypadal prázdně, ani se nikdo nemačkal. Věkové složení diváků odpovídalo stáří kapely i prvních dvou alb, které byly na programu tohoto turné, původní členy kapely Franze Treichlera (zpěvák a jediný stálý člen) a Cesara Pizziho (sampler) doplnil Bernard Trontin (bicí) z poslední sestavy.

Pozdní začátek byl netrpělivými a nedočkavými diváky prominut hned s prvními tóny. Žádné pomalé nástupní intro, začali pěkně zostra, šansonový zpěv střídal hrdelní řev a zvuk houslí, klarinetu, kytar nebo flašinetu zas hlasité industriální zvuky z ocelárny vyrábějící čepele pro švýcarské armádní nože. Neméně důležitou složkou byla světla: jednoduchá, ale působivá, dotvářela celkově dokonalý umělecký požitek. Za pozornost stály i neobvyklé tanečně-pohybové kreace Franze Treichlera, jako by absolvoval několik hodin baletu, orientálního tance a něco okoukal od Iggyho Popa. V závěru se Trontin dopustil sóla na bubny, a i když nemám onanistické exhibice rád, magické až hypnotické rytmy tady nepůsobily samoúčelně.

Říká se, že Young Gods nemají dlouhé sety. V Kadani hráli něco málo přes hodinu, se dvěma přídavky asi devadesát minut. Bez nudících/prudících předkapel ideální délka, ostatně dospělou (18+) single malt whisky za mnoho tisíc taky vychutnáváte po malých doušcích a nelijete ji do sebe jako výčepní lihovinu z tržnice. Obával jsem se, že původní sound desek bude nahrazen modernějšími aranžemi, naštěstí se tak nestalo. Ani po pětadvaceti letech nezněl archaicky (hudebně ani zvukově), na rozdíl třeba od letošní novinky Nine Inch Nails.

Celkově velmi civilní, přesto podmanivé, až magické, skvěle vygradované a strhující, bez zbytečných keců, póz nebo efektů. Očekávali jsme vysoký standard a dostali ho.

Info

The Young Gods (ch)
13. 12. 2013, KZ Orfeum, Kadaň

Foto © Libuše Kopřivová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.