Články / Reporty

There is no future, budoucnost právě dorazila!

There is no future, budoucnost právě dorazila!

David Šír | Články / Reporty | 13.07.2015

„Creepy“ lidé, DIY atmosféra i kurátorská preciznost při výběru vystupujících, díky které se může běžný návštěvník na pořadatele spolehnout a spoustu jmen vůbec nemusí znát. Dvě pódia v prostředí kutnohorského pivovaru, jedno na dvoře a druhé v hale. Creepy Teepee se nezměnilo, svět kolem něj se ale změnil radikálně. Vyhrocená atmosféra kolem uprchlické krize zasáhla i městské stylaře, letošnímu ročníku tak nechyběl politický náboj. Bannery typu „Solidaritu s uprchlíky #přijímáme,“ vlajky Antifašistické akce, její trička a další věci na stole s merchem vystupujících, podobně jako třeba oficiální placka festivalu „nazi hunter“ každopádně potěšily.


Možná škoda, že bigbítoví veteráni Ještě jsme se nedohodli hráli úplně první. Staříci v oblecích s připnutými karafiáty a zpěvák tancující skoro jako Ian Curtis nasadili laťku bizarnosti hned od začátku vysoko. Creepy Teepee udává nové trendy, psychedelický bigbít z osmdesátých let ale fungoval. Koneckonců „všichni kálí/ svět se válí... všichni zvrací/ svět se kácí“ znělo stejně aktuálně v tehdejším undergroundu, jako v tom dnešním.

We Are Analogs – příjemná indie kytarovka, přesvědčivější v instrumentálních pasážích než vokálních. Potěšila řecká vlajka na zesilovači. Dým mezitím vytvořil na vnitřní stagi příjemně noir atmosféru, kterou zaplnili čeští India kytarově instrumentálními krajinami. Někde mezi hlukovými lázněmi a math sekanou, které nechyběla energie. Retro synthpopového Vicena venku jsem si po pár písních nechal utéct, pražští Vellocet Roll pak uvnitř pokračovali v lince nastavené India, tedy hypnotické víry bicích a hlučných kytar s psychedelicky zastřenými vokály.

Post-metaloví Wreck and Reference vyvolali peklo, ovšem beze stopy metalového kýče. Sampler plný hlukových ploch (místo kytar) a matematicky přesný bubeník dali dohromady atmosféru, ve které nebylo nic kromě ledového nihilismu. Texty jako „everything's absurd/ everyone's empty“nepůsobily jako póza. Zpěvák totiž s mrazivým výrazem (zvířeckým, když křičel) budil respekt, apokalypsu měl vepsanou ve tváři.

Laptopová čarodějka Holly Herndon sehrála set s partnerem Matem Dryhurstem, který se chopil vizuálů. Psát při vizuální performance vzkazy publiku do texťáku je dobrý nápad, „There is no future, it is already there.“ Přesně tak – Holly dělá hudbu světa biotechnologií, umělých inteligencí a kybernetických válek, tedy světa, ve kterém žijeme (stále víc). Na videu se ve volném prostoru vznášeli dvojrozměrní lidé, kusy digitálně pixelizovaných hornin a tkání, GMO, tajných vládních depeší, fotek politických nepokojů. Všechno mutovalo v jedné amorfní a abstraktní hmotě, kde zmizel rozdíl mezi fyzickým a digitálním. Archeologie budoucnosti. A hudba zněla podobně. Mimozemské techno a hned zase mimozemský pop plný vokálních experimentů. Párty na planetě Xen s masivními a plastickými zvukovými texturami jako chapadly digitálního Cthulhu. Silný zážitek. „Also, fuck nazis. And fuck Angela Merkel. Fuck them both so much.“

V podobně hypermoderním duchu pokračoval i Stargate aka Lorenzo Senni. Tranceové euforie byly vzdálené za nostalgickou mlhou a nikdy nevyvrcholily, jen se dokola vracely. Nebyl problém se v nich ztratit, i když oproti albům zněl Lorenzo naživo méně originálně.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl 16.02.2020

V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. Co bylo pak?

Žánrový cross mejdan s Indies Scope

Adéla Poláková 16.02.2020

Očekávaně dobře obstojí i DVA, které lze taky vidět po delší odmlce. Jejich světový hravý pop dokreslují animace Markéty Lisé... Oslava v Sonu byla opulentní.

Kytarovky vládnou všem aneb New Czech Indie Night

Maria Pyatkina 16.02.2020

„Grime vládne všem,“ tvrdíme v aktuálním Full Moonu, což možná platí pro Velkou Británii, ale v Česku vládnou kytarovky.

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Poláková 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad.

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2020

Do Prahy přijel frontman Rammstein Till Lindemann se svým úchylným cirkusem. Bylo to málo, nebo dost?

Na kolech blackmetalových kolotočářů (Abbath)

Kremace 10.02.2020

Abbath pokračuje v odvykačce a šíří povědomí o poslední desce Outstrider a šestnáctá zastávka na evropské tour byla bez známek vysílení.

Nejen pro krajany - Altın Gün

Akana 09.02.2020

Nizozemsko-turecký sextet Altın Gün zaplnil Akropoli takříkajíc až po bidýlko především zásluhou místní turecké komunity.