Články / Reporty

There is no future, budoucnost právě dorazila!

There is no future, budoucnost právě dorazila!

David Šír | Články / Reporty | 13.07.2015

„Creepy“ lidé, DIY atmosféra i kurátorská preciznost při výběru vystupujících, díky které se může běžný návštěvník na pořadatele spolehnout a spoustu jmen vůbec nemusí znát. Dvě pódia v prostředí kutnohorského pivovaru, jedno na dvoře a druhé v hale. Creepy Teepee se nezměnilo, svět kolem něj se ale změnil radikálně. Vyhrocená atmosféra kolem uprchlické krize zasáhla i městské stylaře, letošnímu ročníku tak nechyběl politický náboj. Bannery typu „Solidaritu s uprchlíky #přijímáme,“ vlajky Antifašistické akce, její trička a další věci na stole s merchem vystupujících, podobně jako třeba oficiální placka festivalu „nazi hunter“ každopádně potěšily.


Možná škoda, že bigbítoví veteráni Ještě jsme se nedohodli hráli úplně první. Staříci v oblecích s připnutými karafiáty a zpěvák tancující skoro jako Ian Curtis nasadili laťku bizarnosti hned od začátku vysoko. Creepy Teepee udává nové trendy, psychedelický bigbít z osmdesátých let ale fungoval. Koneckonců „všichni kálí/ svět se válí... všichni zvrací/ svět se kácí“ znělo stejně aktuálně v tehdejším undergroundu, jako v tom dnešním.

We Are Analogs – příjemná indie kytarovka, přesvědčivější v instrumentálních pasážích než vokálních. Potěšila řecká vlajka na zesilovači. Dým mezitím vytvořil na vnitřní stagi příjemně noir atmosféru, kterou zaplnili čeští India kytarově instrumentálními krajinami. Někde mezi hlukovými lázněmi a math sekanou, které nechyběla energie. Retro synthpopového Vicena venku jsem si po pár písních nechal utéct, pražští Vellocet Roll pak uvnitř pokračovali v lince nastavené India, tedy hypnotické víry bicích a hlučných kytar s psychedelicky zastřenými vokály.

Post-metaloví Wreck and Reference vyvolali peklo, ovšem beze stopy metalového kýče. Sampler plný hlukových ploch (místo kytar) a matematicky přesný bubeník dali dohromady atmosféru, ve které nebylo nic kromě ledového nihilismu. Texty jako „everything's absurd/ everyone's empty“nepůsobily jako póza. Zpěvák totiž s mrazivým výrazem (zvířeckým, když křičel) budil respekt, apokalypsu měl vepsanou ve tváři.

Laptopová čarodějka Holly Herndon sehrála set s partnerem Matem Dryhurstem, který se chopil vizuálů. Psát při vizuální performance vzkazy publiku do texťáku je dobrý nápad, „There is no future, it is already there.“ Přesně tak – Holly dělá hudbu světa biotechnologií, umělých inteligencí a kybernetických válek, tedy světa, ve kterém žijeme (stále víc). Na videu se ve volném prostoru vznášeli dvojrozměrní lidé, kusy digitálně pixelizovaných hornin a tkání, GMO, tajných vládních depeší, fotek politických nepokojů. Všechno mutovalo v jedné amorfní a abstraktní hmotě, kde zmizel rozdíl mezi fyzickým a digitálním. Archeologie budoucnosti. A hudba zněla podobně. Mimozemské techno a hned zase mimozemský pop plný vokálních experimentů. Párty na planetě Xen s masivními a plastickými zvukovými texturami jako chapadly digitálního Cthulhu. Silný zážitek. „Also, fuck nazis. And fuck Angela Merkel. Fuck them both so much.“

V podobně hypermoderním duchu pokračoval i Stargate aka Lorenzo Senni. Tranceové euforie byly vzdálené za nostalgickou mlhou a nikdy nevyvrcholily, jen se dokola vracely. Nebyl problém se v nich ztratit, i když oproti albům zněl Lorenzo naživo méně originálně.

Info

CREEPY TEEPEE 2K15
10. - 12. 7. 2015 2015
bývalý pivovar Lorec, Kutná Hora
foto © Creepy Teepee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.