David Čajčík | Články / Rozhovory | 27.04.2017
Růžová a černá v synergii. Black, thrash, shoegaze, screamo. Deafheaven nastavili svým prvním LP Roads to Judah laťku vysoko a pak už ji jen zvyšovali. Sunbather jakožto deska, která definitivně etablovala blackgaze na žánrovou mapu, New Bermuda, která ho posunula zase někam dál. Příští pondělí v Praze přehrají Deafheaven poprvé materiál právě z ní a jako vždy a všude půjde o show, na kterou se nezapomíná. Z napěchované Sedmičky před třemi lety na půlkruh Music Baru. Zpěvák George Clarke nám před koncertem sdělil své pocity z Roadburnu, taky to, co máme čekat v Praze, ale i dojmy z cen Grammy.
Jaké to bylo na Roadburn festivalu? Má reputaci jednoho z nejlepších festivalů na světě.
Bylo to neskutečný, hráli jsme tam poprvé, což je pocta. Všichni byli milí, pohostinní, mají tam super personál i atmosféru a hned bych jel zpátky. Když vezmeme v potaz náš žánr hudby a lidi, co považujeme za přátele, tak je to opravdu jedna z nejdůležitějších akcí, co probíhá. Rozhodně v rámci festivalů.
Stihl jsi i nějaké koncerty?
Jo, něco jsem viděl, ale upřímně jsem dost potkával kámoše a hodně času jsem strávil jen tím. Viděl jsem Coven a pár dalších, ale většinu festivalu jsem se bavil s lidma, které normálně nemám šanci vidět. Všichni tam jsou.
Hráli jste na významných festivalech včetně Coachelly, Pitchfork Music Festivalu a mnoha dalších, takže můžete srovnávat. Jaké jsou tvoje nejoblíbenější?
Na těch větších festivalech jsme většinou ti divní. (smích) Mám hodně rád Øya Festival v Norsku, Governors Ball v NYC, Way Out West ve Švédsku. Ty jsou parádní a s pozitivní atmosférou.
Říkáš divní, což je určitě pravda. Máš rád tuhle roli?
Pokud jsi jako jeden z mála tvrdých interpretů na indie festivalu, tak by se mohlo zdát, že to bude nepřátelské, ale pro nás to bylo naopak. Lidi ocenili anomálii, tedy nás! Vyčníváme a ostatní interpreti jsou překvapení a zajímají se o to, co hrajeme.
Co máme čekat od pražského koncertu?
Songy na novou desku nemáme ještě hotové, jsou to jen nápady, ale tenhle rok to určitě začneme dávat dohromady a ten další snad i vydáme. Takže nové songy ne, ale bude to dlouhý set předělený coverem Mogwai.
Kde vlastně všichni žijete?
Bicák Daniel a kytarista Shiv v Bay Area, já s Kerrym v Los Angeles a basák Chris v Bostonu. Občas přiletí, ale není tak důležité mít ho na západním pobřeží, potřebujeme ho zejména na tour. My čtyři žijeme poblíž, takže je to v pohodě.
Tipuju, že Youth Code, kteří vám předskakují na současném turné, jste potkali v LA…
Přesně tak, jsme přátelé už dlouho, čekali jsme na příležitost společně si zahrát a Roadburn nás dal dohromady. Je super jezdit s kamarády.
Na rozdíl od mnoha, možná většiny metalových kapel vašeho ražení a velikosti se zdáte být na Deafheaven soustředění, jen velmi málo odbíháte k dalším projektům...
Deafheaven je cíl, naše hlavní práce a všechno ostatní jde tak nějak bokem. Máme ale i další projekty, například Chris hraje v Summoner a Doomriders.
Sledujete vaše „domácí“ ceny Grammy? Tenhle rok se v metalové kategorii objevily i opodstatněná jména jako Gojira nebo Baroness.
Nemyslím, že jsou pro metal nějak relevantní. Jsou to jedny z nejvyčpělejších a nejhůř vedených cen vůbec. Ale být nominován, tak bych asi přišel. Jak říkáš, máme nějaké přátele, kteří byli nominovaní, a vypadá to, že jim to v určitém ohledu prospělo. Vždycky, když je agresivní hudba v mainstreamových médiích, je to úspěch, protože umělci z našich řad často nedostávají uznání za spoustu tvrdé práce. A Baroness a Gojira jsou jedni z nich.
Myslíš, že je reálné, že jednou budete nominovaní vy?
Ne.
k.y.e.o. shows, Two Shovels a Lucerna Music Bar uvádějí:
Deafheaven (us)
Support: Youth Code (us)
1. 5. 2017 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
www.facebook.com/events/215455548900922
www.facebook.com/lucernamusicbar
www.facebook.com/deafheaven
foto © Andrea Petrovičová
Anna Mašátová 27.01.2023
Marně tahám z paměti, kdy mi její jméno ulpělo v hlavě poprvé. Dobře si ale pamatuji její třicetihodinovou performance Momentum na piazzettě... Rozhovor.
Lucia Banáková 26.01.2023
Nvotová má veľký talent na vykreslenie zložitej, často traumatizovanej psychiky postáv a taktiež má nezvyčajný cit na provokatívne a originálne témy. Rozhovor.
Vojtěch Tkáč 25.01.2023
Neexistuje lepší způsob, jak zahájit interview s člověkem, který má v životě zdánlivě všechno než hláškou z jeho videoklipu Designer Flow.
Jiří Špičák 25.01.2023
Claire Rousay se do Prahy podívala v rámci svého evropského turné v dubnu poprvé, měla pár dní před vydáním desky Everything Perfect Is Already Here.
David Čajčík, Zuzana Malá 22.01.2023
Singeli boss Abbas Jazza nás provádí po roztodivné vile Nyege Nyege a vypráví.
prof. Neutrino 19.01.2023
Řeč byla o její vizuální i hudební tvorbě, chameleonských proměnách umělecké identity, ale i o současné zálibě v baskytaře a undergroundových performancích.
Václav Valtr 09.01.2023
Díky řadě virálních videí se dostali do širšího povědomí a jejich osobitá směs humoru a neúprosné flow s neotřelou produkcí už dala vzniknout slušné fanouškovské základně. Rozhovor.
Libor Staněk 29.12.2022
„Táborská scéna mi přišla vždycky specifická tím, jak specifická ničím nebyla,“ říká v rozhovoru Patrik Kučera, kterému přátelé neřeknou jinak než Tygr.
Adéla Polka 11.12.2022
Sestava, která názvem lehce odkazuje na americkou tradici folku a country, ale zároveň si hledá své osobité místo v českých hudebních vodách. Rozhovor.
redakce 07.12.2022
V Campu můžete zhlédnout přehlídku Slovenská architektura ve filmu, která uvede i film Čiary režisérky Barbory Sliepkové. Jejím prizmatem na všední věci v naší pravidelné rubrice.