Články / Recenze

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková | Články / Recenze | 21.05.2022

Nikto z nás nemôže tvrdiť, že si počas svojho života neprešiel zmenou. Stále sa vyvíjame, meníme svoje okolie a zároveň nechávame vplývať okolie aby menilo nás. Tým, že sme súčasť dynamického prostredia prírody, aj my odzrkadľujeme to, čo z vonkajších podnetov prijímame.

Postupne sa v nás premietajú naše rodinné, priateľské a romantické vzťahy. Pozorovanie a prijímanie nášho tela a našich emócií z diaľky nás učí tieto podnety spájať a porozumieť im. Stávame sa tak najlepšou verziou nás samých. Práve zrkadleniu, hľadaniu a nachádzaniu sa venuje nový album Mirror Me od slovenských Tolstoys.

Rovnako ako ich úspešný debutový album Botanika, aj Mirror Me vychádza pod Slnko Records. Za jeho produkciou stoja Drew Deal a Zino Mikorey a skupina v ňom nadväzuje na svoju typickú dreampopovú estetiku, ktorá je podporená syntetizátorovými zvukmi a melancholicky ladenými textami. Nemá však ambície rozoberať ťažké existenciálne témy a viac sa snaží o uchopenie každodennosti, ktorú všetci dobre poznáme.

Sú to tie situácie, keď ľudia medzi sebou prežívajú prvé pocity zamilovanosti a pomaly nechávajú prejaviť v sebe toho druhého. Teplo, ktoré prináša dotyk, ale aj chlad, ktorý nastáva, keď prichádza sklamanie, či náhly odchod milovaného. Pozývame si do seba ako do domu tých, ktorých máme radi a nechávame ich spoznať imaginárne svety, ktoré v sebe ukrývame. Zrkadlíme sa navzájom a tieto odrazy vytvárajú farebný kaleidoskop, pričom nie sú nemenné, ale ich stopa v našom živote je trvalá. Tieto myšlienky hneď od začiatku ilustruje skladba Skin Hunger (We Are Human Beings), využívajúc zvuky tradičných drevených píšťal, ktorá hovorí o našej ľudskej prirodzenosti a hlade po dotyku.

Tolstoys postupne vydávajú pre skladby videoklipy tak, aby Mirror Me nezostal len chvíľkovou záležitosťou, ktorá po vypočutí upadne do zabudnutia, ale pomalým odkrývaním navádzajú k hlbšiemu prepojeniu voči ich hudbe. Vo videoklipoch sa prejavuje naplno ich orientácia na vizuálne stvárnenie podstaty skladieb a ich hudobnej identity ako takej. Éterické vokály Ely Tolstovej a snové melódie dopĺňajú hravým vizuálom a ozvláštňujú inak jednoduché texty skladieb.

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle. Využíva feministickú oslavu jemnosti, odhodlania a citlivej povahy ženy, ktoré umocňujú ženskú silu a autonómiu. Tolstoys tak završujú hlavnú myšlienku albumu, ktorá sa obracia k potrebe nehy a rovnosti medzi dvoma ľuďmi a pestovaniu vlastnej sebalásky.

Info

Tolstoys – Mirror Me (Slnko, 2022)
web vydavatelství

foto © Iryna Drahun

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

Petr Mareš 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Nadčasová kontroverze (Hvězdná pěchota)

Jiří V. Matýsek 02.04.2022

Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace