Články / Recenze

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková | Články / Recenze | 21.05.2022

Nikto z nás nemôže tvrdiť, že si počas svojho života neprešiel zmenou. Stále sa vyvíjame, meníme svoje okolie a zároveň nechávame vplývať okolie aby menilo nás. Tým, že sme súčasť dynamického prostredia prírody, aj my odzrkadľujeme to, čo z vonkajších podnetov prijímame.

Postupne sa v nás premietajú naše rodinné, priateľské a romantické vzťahy. Pozorovanie a prijímanie nášho tela a našich emócií z diaľky nás učí tieto podnety spájať a porozumieť im. Stávame sa tak najlepšou verziou nás samých. Práve zrkadleniu, hľadaniu a nachádzaniu sa venuje nový album Mirror Me od slovenských Tolstoys.

Rovnako ako ich úspešný debutový album Botanika, aj Mirror Me vychádza pod Slnko Records. Za jeho produkciou stoja Drew Deal a Zino Mikorey a skupina v ňom nadväzuje na svoju typickú dreampopovú estetiku, ktorá je podporená syntetizátorovými zvukmi a melancholicky ladenými textami. Nemá však ambície rozoberať ťažké existenciálne témy a viac sa snaží o uchopenie každodennosti, ktorú všetci dobre poznáme.

Sú to tie situácie, keď ľudia medzi sebou prežívajú prvé pocity zamilovanosti a pomaly nechávajú prejaviť v sebe toho druhého. Teplo, ktoré prináša dotyk, ale aj chlad, ktorý nastáva, keď prichádza sklamanie, či náhly odchod milovaného. Pozývame si do seba ako do domu tých, ktorých máme radi a nechávame ich spoznať imaginárne svety, ktoré v sebe ukrývame. Zrkadlíme sa navzájom a tieto odrazy vytvárajú farebný kaleidoskop, pričom nie sú nemenné, ale ich stopa v našom živote je trvalá. Tieto myšlienky hneď od začiatku ilustruje skladba Skin Hunger (We Are Human Beings), využívajúc zvuky tradičných drevených píšťal, ktorá hovorí o našej ľudskej prirodzenosti a hlade po dotyku.

Tolstoys postupne vydávajú pre skladby videoklipy tak, aby Mirror Me nezostal len chvíľkovou záležitosťou, ktorá po vypočutí upadne do zabudnutia, ale pomalým odkrývaním navádzajú k hlbšiemu prepojeniu voči ich hudbe. Vo videoklipoch sa prejavuje naplno ich orientácia na vizuálne stvárnenie podstaty skladieb a ich hudobnej identity ako takej. Éterické vokály Ely Tolstovej a snové melódie dopĺňajú hravým vizuálom a ozvláštňujú inak jednoduché texty skladieb.

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle. Využíva feministickú oslavu jemnosti, odhodlania a citlivej povahy ženy, ktoré umocňujú ženskú silu a autonómiu. Tolstoys tak završujú hlavnú myšlienku albumu, ktorá sa obracia k potrebe nehy a rovnosti medzi dvoma ľuďmi a pestovaniu vlastnej sebalásky.

Info

Tolstoys – Mirror Me (Slnko, 2022)
web vydavatelství

foto © Iryna Drahun

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace